Jak se vězeňství od šedesátých let vyvíjelo a jaké myšlenky v převýchově byly uplatňovány? S jakými podmínkami se nejenom političtí vězni museli vyrovnat? Jak personál přistupoval k odsouzeným a obhajoval použití disciplíny a těžké práce? To jsou otázky, na které se tato kniha snaží odpovědět. Ukazuje, že se ve vězeňství zrcadlí charakter celé společnosti a mnohé o ní vypovídá.

Před sto lety byla založena komunistická strana. A revue Paměť a dějiny si toto výročí připomíná řadou článků. Vůbec první životopisná studie se věnuje zakladateli KSČ Václavu Šturcovi, který je dnes úplně zapomenutou postavou, a to i mezi historiky. Týral…

V centru pozornosti se nacházejí změny, které v jejím fungování nastaly po nástupu sovětského vůdce Michaila Gorbačova do čela Komunistické strany Sovětského svazu. Kniha zkoumá roli, kterou aliance sehrála v závěrečné etapě studené války, stejně jako prohlubující se spory mezi jednotlivými členskými státy, které se objevily v důsledku dynamické proměny mezinárodní situace i Gorbačovem iniciovaného pokusu o reformu východoevropských státně-socialistických diktatur.

Erstmals liegt mit dieser Publikation eine ausführlichere Lebensbeschreibung zu Josef Beran in deutscher Sprache vor.

Tématem monografie je organizace Allgemeine SS na teritoriu Dolních Rakous a jižní Moravy, jejich činnost, personální obsazení a poválečné trestní stíhání jejich příslušníků. Šlo skutečně o nacionálněsocialistickou elitu, nebo jen o fasádu zakrývající neutěšenou realitu?

Sborník vzpomínek, svědectví a reflexí, editovaný skupinou historiků, přibližuje Miloslava Vlka, pražského arcibiskupa (1991–2010) a kardinála (od 1994), především jako člověka, svědka a aktéra událostí českých a evropských dějin od poloviny 20. století až do nedávné doby.

Od konce druhé světové války uplynulo více než tři čtvrtě století. Přesto stále zasahuje do osudů lidí. Díky článku historičky Pavly Plaché zjistila osmdesátiletá Milena Ručková z Beskyd, jejíž matka zahynula v nacistickém koncentračním táboře, že má v Anglii pět…

V rámci osudů české intelektuální elity 20. století patří životní příběh Josefa Cibulky k nejpozoruhodnějším. Spojoval totiž dráhu římskokatolického kněze a špičkového akademika s evropským rozhledem, byl mimořádně plodným badatelem, oblíbeným pedagogem a charismatickým společníkem, pevně zakořeněným nejen v prvorepublikových intelektuálních kruzích.

Historická paměť patří dnes k frekventovaným pojmům. Se samozřejmostí jej užívají média i politici. Má být škola hlásnou troubou „politicky korektní paměti“? Jakou paměť má reprodukovat? A má vůbec nějakou reprodukovat? Jaká by měla být její pozice ve stále intenzivnějších kulturních válkách? Na tyto i řadu dalších otázek se snaží kniha odpovědět. Nebo si je alespoň položit.

Kniha zachytila prostřednictvím sedmi příběhů osudy lidí, kteří se ocitli v soukolí mašinérie tajné policie. Každý popsaný případ je jiný, stejně tak jako každý z autorů přistupoval ke zpracování problematiky odlišně. Všichni se však snažili přiblížit nejen samotný průběh spolupráce, ale i motivy, které k ní vedly a jež s ní byly spojené.