Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? Pohled na současné Rusko nabízí znepokojivé odpovědi. Díky zkoumání sovětských represí máme sice čím dál víc teoretických poznatků, avšak veřejná debata v Rusku je většinou ignoruje.

Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ a jež se snaží alespoň částečně zmapovat a interpretovat tato publikace.

Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu.

Jednotlivé příspěvky se kromě globálního pohledu na další rok světové války věnují nacistické okupační a genocidní politice v Evropě, existenci koncentračních táborů, nacistické politice v protektorátu, genocidě protektorátních Romů, úsilí československé exilové vlády o obnovu československé státnosti v kontextu politiky velmocí, Slovenskému národnímu povstání, československému zahraničnímu vojenskému odboji, domácímu protinacistickému odboji i dopadu totálního nasazení na život obyvatel protektorátu.

Brožura se věnuje převážně životu a dílu Dmitrije Šostakoviče, dále pak také přepisování dějin v současném Rusku, zapomenutému umělci Rudolfu Karlovi či historii věznice Plzeň-Bory s přihlédnutím k 50. letům 20. století.

Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech.

Tato kniha přináší okruhy témat spjatých s autorskou tvorbou, ale i s televizí jakožto institucionálním útvarem v historickém kontextu a ve veřejném prostoru. Pětadvacet textů českých a slovenských autorů je členěno do čtyř kapitol, v nichž vedle dlouholetých dramaturgů a tvůrců, kteří se dělí o svou zkušenost s mediální realitou, promlouvají teoretici, historici a sociologové.

V souvislosti s výročím politického rozhodnutí v roce 1984 bojkotovat XXIII. olympijské hry v Los Angeles se autoři této monografie zamýšlejí nad dalšími zásahy komunistického režimu do tak specifické a apolitické oblasti, jakou představuje sport.

Autoři navazují na již vydané práce kolegů historiků, přesto ve svých studiích přinášejí nové či upřesňující pohledy a interpretace dané problematiky a doplňují tak mozaiku velkého historického příběhu, který se odehrával na pozadí studené války, na pomezí hranic politických a hospodářských systémů, ve světě, v němž šlo o mnohé, nejen o svobodu slova a myšlení, nýbrž ve výsledku i o život sám.

Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v protektorátu Čechy a Morava.