9. květnem 1945 sice skončila druhá světová válka, ale politické a ekonomicko-sociální a společenské změny vyvolané politicko-ekonomickou krizí třicátých let dvacátého století a válečnými událostmi našly své vyústění v poválečném období. Bez vědomí této kontinuity není možné správně pochopit poválečný vývoj nejen v Československu, ale ani v globálním kontextu.

Osmdesáté výročí podpisu mnichovské dohody připomněl Ústav pro studium totalitních režimů mimo jiné koncertním projektem Nejen Mnichov 1938 – Umělci proti době, vzepření se vůči osudu!, který byl připraven ve spolupráci s Plzeňskou filharmonií a Fakultou designu a umění Ladislava Sutnara Západočeské univerzity v Plzni.

„Chtěný“ či „nechtěný“ obyvatel té či oné země nebyl a není ani v soudobých dějinách abstraktní pojem. Existence občanů druhé kategorie je průvodním znakem nedemokratických režimů, byť s jednotlivci či celými skupinami „nechtěných“ obyvatel jsme konfrontováni i ve vývoji demokratických zemí. Publikace přináší studie věnované nejrůznějším skupinám „nechtěných“ obyvatel v Československu od konce druhé světové války do pádu komunistického režimu.

Tato kniha, pocta k významnému životnímu jubileu historika Jiřího Pernese, obsahuje vedle řady podnětných historických studií od přátel a kolegů i obsáhlý rozhovor s jubilantem a podrobný soupis jeho díla.

Kniha shrnuje výsledky výzkumu o postojích české společnosti k Romům a Židům a jak může škola tyto postoje ovlivňovat u  žáků a studentů. Na základě rozhovorů s lektory a učiteli o tom, jak fungují ve třídách vzdělávací programy o menšinách, přináší autoři doporučení ke zlepšení výuky k toleranci.

K připomenutí únorových událostí před 70 lety vznikl unikátní komponovaný večer, na jehož pořádání se spojilo několik institucí. ÚSTR k této příležitosti vydal stejnojmennou publikaci, věnovanou mimo jiné dopadům února 1948 na českou hudbu.

Kniha představuje multižánrovou publikaci věnující se pozdně socialistickému Československu. Autoři nehledají odpověď na klasickou historickou otázku, jak to doopravdy bylo?, jde jim spíše o zachycení dosavadních debat o normalizaci coby živém a často kontroverzním tématu.

Ústav pro studium totalitních režimů společně se Slovenským státním archivem v Bratislavě vydali publikaci připomínající 500. výročí vzniku luterské reformace. Přináší nečernobílý pohled na titulní téma z různých hledisek prezentovaných více než dvaceti autory. Historický a archivářský přístup k jeho zpracování rozšiřují též specialisté na archeologii a heraldiku.

Propojení regionů, národního celku a mezinárodního rozměru tvoří jedinečnost této publikace. Pozorný čtenář bude obohacen o „malé“ lokální dějiny, které jsou malé pouze zdánlivě.

V Československu se zlomovým bodem pro veřejné vystoupení mladých věřících za náboženskou svobodu stala poutní slavnost na Velehradě k uctění 1100. výročí úmrtí sv. Metoděje v roce 1985. Tato publikace přináší nejen vzpomínky na tak výjimečnou událost, ale též zasazuje dění v církvi do širších historických souvislostí.