Deník zachycuje pouze necelý rok autorova života, nabízí však ojedinělý pohled na metody sovětského represivního aparátu na území osvobozeném Rudou armádou v závěru 2. světové války.

Třetí vydání anglickojazyčné revue přináší výběr nejlepších článků z časopisu Paměť a dějiny. Publikace určená zejména zahraničním čtenářům přináší například studie o československém vysílání BBC za druhé světové války, o Hlasu Ameriky, působení československé Státní bezpečnosti na Kubě nebo o nacistickém programu „eutanazie“.

Autoři navazují na již vydané práce kolegů historiků, přesto ve svých studiích přinášejí nové či upřesňující pohledy a interpretace dané problematiky a doplňují tak mozaiku velkého historického příběhu, který se odehrával na pozadí studené války, na pomezí hranic politických a hospodářských systémů, ve světě, v němž šlo o mnohé, nejen o svobodu slova a myšlení, nýbrž ve výsledku i o život sám.

V svých pamětech Oldřich Suchý líčí kruté podmínky nacistických i komunistických věznic a lágrů a také zničující rozklad demokratických hodnot. Knihu doplňují přílohy (např. projevy Emila Háchy, svědectví politického vězně Josefa Sobotky).

Kniha sleduje cestu pianisty Franceska Lotora po stopách skladatelů, kteří tvořili navzdory osudu a hudbu skládali i v koncentračních táborech.

Studie v tomto sborníku zasazují události roku 1943 do širšího kontextu německé okupační politiky v Evropě se zvláštním přihlédnutím k vývoji v protektorátu Čechy a Morava.

Moskevské procesy dokumentují neúspěšnou snahu Bukovského o uspořádání „norimberského procesu“ nad komunismem v Moskvě v první půli devadesátých let.

Pětadvacáté číslo časopisu Securitas Imperii přináší dvě studie, které vztahují se k protinacistickému odboji a nacistické perzekuci v době druhé světové války (Martin Jindra: Česká pravoslavná církev v letech 1942–1945, Vladimír Černý: Gestapo proti katolické církvi. Zásah vůči opatství augustiniánů…

Obsah knihy sestává ze tří hlavních oddílů: „Normalizační tvorba“, „Dnešní obrazy normalizace“ a „Normalizace z didaktického hlediska“.

Hlavní pozornost je věnována představitelům šlechtických rodů, kteří stáli u vzniku deklarací proklamujících podporu českému státu a národu. Stranou pozornosti nezůstávají ani otázky související s kolaborací šlechty na jedné straně a jejím zapojením do protinacistického odboje a s tím souvisejícími postihy na straně druhé.