Ve dvacátém století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Monografie je dosud nejpodrobnější prací zabývající se problematikou Lidových milicí. Autor knihy se zaměřil zejména na aktivity Lidových milicí v českých zemích a v rámci tématu se pokusil o maximální zapracování všech dostupných prostudovaných pramenů, aby zachytil reálný obraz života milicí.
Ve svých vzpomínkách František Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.
Dvaadvacáté číslo Securitas Imperii v úvodní studii Február 1948 zo slovenskej perspektívy od Róberta Letze připomíná 65. výročí komunistického převratu v Československu. Popřevratovou situaci přibližuje studie Václavy Jandečkové o rozsáhlé činnosti skupiny převaděčů z Domažlicka, kteří organizovali útěky na Západ. Mezinárodní kontext protikomunistického…
Dvojjazyčné česko-ruské vydání povídek a vzpomínkových textů bývalých ruských vězňů, jež přibližují život v sovětských koncentračních a pracovních táborech známých pod zkratkou GULAG. Soubor doplňuje výběr z memoárů českého vězně Jana Bačkovského, které dokazují, že v těchto lágrech byli uvězněni i lidé jiných národností.
Autor sleduje průběh perzekuce církví a náboženských společností v poúnorovém Československu, vývoj vězeňství a náboženský život ve věznicích od habsburské monarchie po konec reálněsocialistického režimu. Srovnává komunity vězněných věřících podle vyznání, neomezuje se však přitom jen na nejpočetnější katolické kněží, řeholnice a řeholníky, ale pozornost věnuje i nekatolickým křesťanům, zejména adventistům či Svědkům Jehovovým.
Kniha přináší úplný soubor svědeckých výslechů pořízených Parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR v období od listopadu 1990 do prosince 1991 i výpovědi vybraných účastníků demonstrace na Národní třídě, představitelů opozičních iniciativ, tzv. šedé zóny, funkcionářů KSČ a jejích centrálních i regionálních mocenských orgánů a společenských organizací včetně médií.
První číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje dějinám českého skautingu, především letům 1948 až 1989. Studie Boje a úskalí ve hře o velkou sázku a rozhovor se skautským vůdcem Jiřím Zachariášem (obé z pera Jana Cholínského) objasňují…
Poslední číslo sedmého ročníku revue Paměť a dějiny je téměř celé věnováno ženám. Úvodní článek Květy Jechové představuje organizace žen od první republiky až po období tzv. normalizace, pojetí lidských práv účastnice protinacistického odboje a signatářky Charty 77 Boženy Komárkové…
Tématem třetího čísla letošního ročníku revue Paměť a dějiny je rok 1953 – rok změn, nadějí a nakonec zklamání. Stalinově smrti, střídání ve vedení sovětského státu, potažmo celého východního bloku, a válce v Koreji se věnuje článek Václava Vebera. Domácí…
