Radikální „lidovou“ revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.
Česko-anglická publikace přináší všechna zásadní dostupná svědectví o Ryszardu Siwcovi, devětapadesátiletém polském občanovi, který se 8. září 1968 na varšavském stadionu zapálil na protest proti srpnové okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a účasti jednotek Polské lidové republiky na této invazi.
Vzpomínky politického vězně Jaroslava Michálky odkrývají neznámý příběh, připomínající tragické období našich poválečných dějin, s nímž jsme se zatím dostatečně nevyrovnali.
Dvacáté šesté číslo Securitas Imperii obsahuje studie různého tematického zaměření. Josef Mlejnek se zabývá proměnlivou rolí ideologie v komunistickém totalitarismu. Petr Kaňák a Jan Vajskebr se věnují trestnímu právu a soudnictví v rámci SS a německé policie, Martin Nekola Československé…
Pravoslavní „Gorazdova směru“ patřili v české společnosti početně spíše k církevním popelkám. Přesto se dokázali nesmazatelně zapsat do dějin protinacistického odboje. Publikace se toto hojně studované téma snaží nahlížet komplexnějším pohledem, který odkrývá i dosud téměř neznámou kapitolu proněmecké kolaborace jednotlivců z řad duchovních České pravoslavné církve.
Tato kolektivní monografie předkládá téměř pět desítek příspěvků, jejichž autorky a autoři nahlížejí na léta 1954–1962 z různých úhlů. Vznikla tak mozaika života československé společnosti. Místo zde mají jak regionálně zaměřené texty, tak i studie o celospolečenských tématech.
V letech 1939–1947 byl František Polák vězněn v Gulagu. Po návratu do Československa v březnu 1948 uprchl na Západ s cílem informovat svět a rodnou zemi o sovětské realitě, které sám dlouhá léta odmítal uvěřit.
Katalog k výstavě k 70. výročí ukončení 2. světové války přináší sedmdesát fotografií pořízených českými fotografy na bojištích, v zázemí i v protektorátu. Objektivy fotoaparátů válečných zpravodajů i náhodných svědků navždy zachytily, jak žili, jak se snažili zaplašit myšlenky na smrt i jak umírali ti, jejichž jména jsou dnes v učebnicích dějepisu nebo jsou již dávno zapomenuta.
Underground. Magické slovo, jež označuje podzemní kulturní a společenském aktivity v socialistickém Československu, je tématem nového čísla revue Paměť a dějiny. Jaký byl život československých „mániček“? Co všechno musely obětovat pro svou vnitřní svobodu? Jakým způsobem bojovaly s represivními složkami…
Čtvrté číslo roku 2015 má jako hlavní téma tajnou spolupráci. Fenomén udavačství, ať již z donucení, za úplatu či zcela dobrovolně, autoři rozebírají z obecných hledisek (např. studie Libora Bílka Zavazuji se dobrovolně… či Jana Kalouse Spis agenta) i na…
