Biografie jedné z předních osobností polské Solidarity, ženy, jejíž propuštění ze zaměstnání v Gdaňské loděnici v roce 1980 vedlo k vlně stávek a protestů, jejichž vyústěním bylo založení Nezávislého samosprávného odborového svazu Solidarita. Portrét Anny Walentynowiczové je vykreslen na pozadí doby, pracovního a společensko-politického prostředí.
Kniha se zabývá dosud zcela neznámými skutečnostmi souvisejícími s událostmi roku 1968 v Československu. Zájemcům o československé moderní dějiny se tak dostává do rukou sonda do nitra důležité části bezpečnostního aparátu, jejíž činnost po dlouhá léta ovlivňovala politická linie vedení KSČ za podpory a stálého dohledu I. hlavní správy KGB, sovětské rozvědky.
Dvacáté osmé číslo Securitas Imperii přináší opět různorodý obsah. Josef Mlejnek představuje myšlenkový svět Alexandra Bogdanova, jednoho z nejvážnějších soupeřů V. I. Lenina v prvopočátcích ruského komunistického hnutí. Jan Zumr pokračuje v mapování struktury Allgemeine-SS a německé okupace našich zemí…
Česko-anglický katalog k výstavě Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu zachycuje vývoj selského stavu na českém území od Rakouska-Uherska přes první republiku, protektorát a socialismus až do současnosti.
Publikace reflektuje různé podoby česko-polských kontaktů ve 20. století, jak je zachytil polský časopis Karta.
Pestrou směs témat a studií naleznete v novém vydání revue Paměť a dějiny. Číslo otevírá příběh neprávem vězněné hokejové legendy Bóži Modrého, pokračujeme články o popravených zlodějíčcích a spekulantech a o Georgiosu Papanikosovi, monarchistickém Řekovi, který zemřel v československé věznici. Další…
Válka skončila, násilí pokračuje, to je motto nového čísla revue Paměť a dějiny. Kolaborace, válečné zločiny, jejich potrestání a poválečné stíhání je prezentováno především na osudech konkrétních nositelů moci, případně těch, kdo si u mocných chtěli „přihřát polívčičku“. Odborník na…
Nové číslo revue Paměť a dějiny je z větší části věnováno kulatému výročí projevu Nikity Chruščova na XX. sjezdu sovětských bolševiků a následným událostem. Když se po Stalinově smrti rozhodli jeho pohrobci v roce 1956 poodhalit zlomek diktátorových zločinů, odstartovalo…
Stanislav Budín po sobě zanechal paměti, které bývají označovány jako nejupřímnější vzpomínky bývalého komunisty. Tato kniha jde ovšem dál, srovnává například Budínova tvrzení s tím, co o stejných dějích vypovídají archivy.
Osud autora této knihy je ojediněle koncentrovaným příkladem toho, jak se politické a společenské tendence českých dějin poloviny 20. století podepsaly na obyčejných lidech, jejichž jedinou „vinou“ byl „špatný“ rasový nebo národnostní původ, popřípadě majetek.
