Jazyk není pouze nástrojem komunikace, ale je chápán i jako jedno z kritérií národa. V politicky vypjatých časech se mluvčí upínají k jazyku jako ke stěžejní hodnotě, kterou je nutno bránit.

Sborník se zaměřuje na životní osudy biskupů, teologů, duchovních, řeholníků a řeholnic i aktivních věřících pod likvidačním tlakem okupačního i poúnorového režimu a také vývoji potlačovatelského a kontrolního aparátu, ústředí, odkud byla proticírkevní politika řízena, i běžné praxi krajských a okresních církevních tajemníků.

Gorbačovovy snahy o reformu systému přinesly fakticky také uvolnění v kulturní oblasti, zeslabení cenzury a „perestrojku“ audiovizuální sféry – kinematografie a televize. Kolektivní monografie se především snaží odpovědět na otázku, zda v československých audiovizuálních médiích opravdu probíhaly procesy srovnatelné s těmi sovětskými.

V lednu uběhlo čtyřicet let od zveřejnění dokumentu známého jako Charta 77 a nové číslo Paměti a dějin chce toto výročí připomenout. A sice rozhovorem s jedním z chartistů, Alexandrem Klimentem, anketou, v níž deset signatářů přibližuje důvody svého podpisu, jakož i jeho následky, edicí…

Říká se, že underground měl tolik podob, kolik bylo „androšů“. Předkládaná publikace Reflexe undergroundu ukazuje, že podzemní hnutí prokázalo navzdory perzekucím normalizačního režimu nebývalou životaschopnost, zahrnující množství různorodých aktivit.

Čtvrté vydání anglickojazyčné revue přináší výběr nejzajímavějších článků z časopisu Paměť a dějiny z posledních dvou let. Lze si v něm přečíst také rozhovor s autorem knihy Zmizelá věda, dokumentující osudy vědců a intelektuálů židovského původu v letech 1939–1945, článek o happeningu proti totalitě – o pouličních akcích Společnosti za veselejší současnost z konce 80. let a mnoho dalších.

Skončilo s pádem Berlínské zdi a sovětského impéria období propagandy a manipulace s dějinami? Jak může překroucení minulosti ovlivnit aktuální dění? Pohled na současné Rusko nabízí znepokojivé odpovědi. Díky zkoumání sovětských represí máme sice čím dál víc teoretických poznatků, avšak veřejná debata v Rusku je většinou ignoruje.

Básně Jana Zajíce jsou literárním odkazem mladého člověka, který obětoval svůj život pro ideály, jimž věřil. Jeho poezie není dokonalá, ale taková, jakou bychom čekali od nadaného a vyvíjejícího se mladého autora.

Dvacáté deváté číslo Securitas Imperii je věnováno začátku normalizace, tedy konci 60. a první polovině 70. let v komunistickém Československu. Úvodní studie Jana Rychlíka přibližuje možnosti, tedy spíše nemožnosti občanů zemí bývalého Východního bloku svobodně cestovat za hranice (Překračování hranic a emigrace v Československu…

Šestou dekádu dvacátého století si nejčastěji spojujeme s pražským jarem roku 1968, to ovšem bylo vyvrcholením déle trvajících procesů, které tak můžeme analogicky nazývat „předjařím“ a jež se snaží alespoň částečně zmapovat a interpretovat tato publikace.