Kniha představuje první pokus o ucelenější náhled na ruské vnímání pražského jara a okupace roku 1968.

Rudolf Beran (1887–1954), prvorepublikový předseda agrární strany a předseda několikaměsíční pomnichovské česko-slovenské vlády, patří mezi nejtragičtější postavy našich moderních dějin.

Životní příběhy občanů zemí Varšavské smlouvy, kteří pod heslem „za vaši a naši svobodu“ protestovali proti okupaci Československa v roce 1968, ožívají v obsáhlém souboru rozhovorů, jejichž cílem je zdokumentovat motivace, účast na protestech a důsledky, které museli protestující nést, popřípadě nesou dodnes.

Kniha mapuje doposud neznámou stránku z našich novodobých dějin. Více než 2000 československých mladíků bojovalo a umíralo v pekle první vietnamské války. Kniha se nevěnuje pouze bojovému nasazení našich jedenadvaceti občanů v rámci cizinecké legie, ale i tomu, co mu předcházelo a posléze následovalo.

Monografie se zabývá nejen Plačkovou kariérou na předúnorovém MV (včetně podílu na aférách v období 1945–1948), ale přibližuje také jeho mladá léta, nezlomné komunistické přesvědčení, věznění v 50. letech i život po propuštění až do 90. let.

Publikace je výsledkem dlouhodobého badatelského projektu historiků Ústavu pro studium totalitních režimů. Prezentuje mozaiku 55 jmen – osob, které se více či méně podílely na činnosti ministerstva vnitra na území dnešní České republiky v období komunistického režimu.

Editovaný přepis originálního záznamu večera 19. listopadu 1989 v Činoherním klubu podrobně zachycuje vznik Občanského fóra. Je ojedinělým a nenahraditelným dokumentem, umožňujícím podrobnou a plastickou rekonstrukci zakládajícího aktu představitelů různých směrů tehdejší protikomunistické opozice.

V knize se autor na konkrétních případech pokusil doložit způsoby a metody, které se běžně uplatňovaly v sovětských trestaneckých pracovních táborech již od dvacátých let 20. století a které byly využity i v systému uranového „GULAGU“ v Československu.

Kniha přináší vůbec poprvé nejen detailní historický popis Palachova příběhu a jeho radikálního protestu, ale přibližuje také jeho teologickou, filosofickou i uměleckou reflexi. Podrobně se věnuje rovněž osudům Palachových následovníků i předchůdců v Československu a v dalších státech východního bloku.

Kniha představuje životní dráhu a politickou kariéru muže, svého času ministra informací a kultury, který své rétorické schopnosti a touhu být viděn ve středu dění zapojil do služeb Komunistické strany Československa.