Kniha obsahuje dvaašedesát dokumentů rozličného charakteru ­z ­období vyostřené krize vztahu mezi Výborem státní bezpečnosti (KGB) při Radě ministrů SSSR a čs. tajnou politickou policií po okupaci ČSSR armádami Varšavského paktu v čele se Sovětským svazem.

Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.

Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti, které buď přímo ovlivňovala, nebo ve svých zprávách alespoň reflektovala.

V roce 1983 pověřila vláda ČSSR ministra zdravotnictví podporou výzkumu a kontrolou podpůrných prostředků. Tím se do té doby pololegální a utajený systém dopování sportovců v ČSSR dostal pod přímé řízení státu, konkrétně ministerstva zdravotnictví.

Sborník dokumentů represivních orgánů Sovětského svazu připomíná tragédii české menšiny během Velkého teroru na sovětské Ukrajině v letech 1937–1938. Obsahuje celkem 100 dokumentů NKVD, které ukazuji podobu sovětského státního teroru uplatňovaného proti Čechům.

Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky posledních dopisů, které mohli napsat příbuzným. Autorky shromáždily kolem stovky posledních dopisů a motáků od žen a mužů adresovaných jejich příbuzným.

Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu.

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat hned po okupaci českých zemí. Její budování probíhalo velmi rychle a v předvečer vypuknutí druhé světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Hlavním tématem publikace je jedna z největších celostátních akcí bezpečnostního aparátu komunistického režimu v Československu.

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.