Editorka sborníku Lucie Wittlichová vybrala dvacet příběhů lidí, jejichž práce pro rozhlas nebo televizi měla hlubší význam pro veřejné dění. Kniha chce ukázat obě instituce z pohledu těch, kdo je zakládali, kdo za ně bojovali a kdo jim věnovali značnou část svého života.
Filosofie tělesnosti dějin přináší zcela nový pohled na historiografii a na její metody. Autorovo kritické myšlení odkrývá a překonává různá i akademická klišé a dokáže nahlédnout a přečíst přehlížené symptomy. Vytváří se zde obraz totalitarismu, v němž autor hledá kontrastující linie, jež vycházejí z primárního konfliktu mezi kontrakulturou a prosystémově orientovaným disentem.
Ve dvacátém století se značná část inteligence, a to zdaleka nejen české a slovenské, nechala unést vizí spravedlivé společnosti sobě rovných lidí a dala se do služeb komunismu, který tuto utopickou představu budoucího uspořádání mezilidských vztahů nabízel.
Monografie je dosud nejpodrobnější prací zabývající se problematikou Lidových milicí. Autor knihy se zaměřil zejména na aktivity Lidových milicí v českých zemích a v rámci tématu se pokusil o maximální zapracování všech dostupných prostudovaných pramenů, aby zachytil reálný obraz života milicí.
Ve svých vzpomínkách František Štverák barvitě vylíčil osud kněze bojujícího s totalitní mocí a podal svědectví o utrpení i odvaze mnoha nevinných lidí.
Dvaadvacáté číslo Securitas Imperii v úvodní studii Február 1948 zo slovenskej perspektívy od Róberta Letze připomíná 65. výročí komunistického převratu v Československu. Popřevratovou situaci přibližuje studie Václavy Jandečkové o rozsáhlé činnosti skupiny převaděčů z Domažlicka, kteří organizovali útěky na Západ. Mezinárodní kontext protikomunistického…
Dvojjazyčné česko-ruské vydání povídek a vzpomínkových textů bývalých ruských vězňů, jež přibližují život v sovětských koncentračních a pracovních táborech známých pod zkratkou GULAG. Soubor doplňuje výběr z memoárů českého vězně Jana Bačkovského, které dokazují, že v těchto lágrech byli uvězněni i lidé jiných národností.
Autor sleduje průběh perzekuce církví a náboženských společností v poúnorovém Československu, vývoj vězeňství a náboženský život ve věznicích od habsburské monarchie po konec reálněsocialistického režimu. Srovnává komunity vězněných věřících podle vyznání, neomezuje se však přitom jen na nejpočetnější katolické kněží, řeholnice a řeholníky, ale pozornost věnuje i nekatolickým křesťanům, zejména adventistům či Svědkům Jehovovým.
Kniha přináší úplný soubor svědeckých výslechů pořízených Parlamentní vyšetřovací komisí Federálního shromáždění ČSFR v období od listopadu 1990 do prosince 1991 i výpovědi vybraných účastníků demonstrace na Národní třídě, představitelů opozičních iniciativ, tzv. šedé zóny, funkcionářů KSČ a jejích centrálních i regionálních mocenských orgánů a společenských organizací včetně médií.
Letošní druhé číslo revue Paměť a dějiny je věnováno období let 1943 až 1948, tedy pětiletí, kdy došlo k výrazné změně naší zahraniční i domácí politiky. Tuto změnu popisují články Jana Cholínského o politice Edvarda Beneše, Martina Jindry o zneužití…
