Po listopadu 1989 se historický výzkum období let 1948–1989 soustředil převážně na odkrývání mocenských mechanismů fungování monopolní vlády komunistické strany, především pak na politicky motivovanou perzekuci. Toto směřování vedlo občas k přílišnému zplošťování pohledu na čtyři desítky let existence komunistického režimu. V poslední době do popředí badatelského zájmu stále více vstupuje problematika každodenního života a proměny životního stylu.

Jednotlivé příspěvky se kromě globálního pohledu na další rok světové války věnují nacistické okupační a genocidní politice v Evropě, existenci koncentračních táborů, nacistické politice v protektorátu, genocidě protektorátních Romů, úsilí československé exilové vlády o obnovu československé státnosti v kontextu politiky velmocí, Slovenskému národnímu povstání, československému zahraničnímu vojenskému odboji, domácímu protinacistickému odboji i dopadu totálního nasazení na život obyvatel protektorátu.

Kdo byli lidé usmrcení při pokusu o přechod hranice československé železné opony? Co je k přechodu hranice motivovalo? Měnila se podoba tohoto fenoménu v čase? Pokud ano, proč a jak? Kdo nese odpovědnost za usmrcené a co se s těmito viníky stalo?

Dvacáté sedmé číslo Securitas Imperii je věnováno 70. výročí konce druhé světové války. Bojům ukrajinských nacionalistů za samostatnou Ukrajinu se již potřetí věnuje David Svoboda, tentokrát v textu pojednávajícím o vzniku Ukrajinské povstalecké armády (UPA) a pozadí volyňských masakrů v…

Kniha se zaměřuje na strukturální aspekty demografického vývoje po druhé světové válce a proměny komunistické diktatury, včetně její hluboké krize v letech 1953 až 1956.

Brožura se věnuje převážně životu a dílu Dmitrije Šostakoviče, dále pak také přepisování dějin v současném Rusku, zapomenutému umělci Rudolfu Karlovi či historii věznice Plzeň-Bory s přihlédnutím k 50. letům 20. století.

Radikální „lidovou“ revoluci, ve které komunisté spojili svaté ideály socialismu se svatými ideály národa, autor vykládá v rámci dějin masových antiliberálních hnutí minulého století a srovnává ji s vývojem v Itálii po první světové válce.

Česko-anglická publikace přináší všechna zásadní dostupná svědectví o Ryszardu Siwcovi, devětapadesátiletém polském občanovi, který se 8. září 1968 na varšavském stadionu zapálil na protest proti srpnové okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a účasti jednotek Polské lidové republiky na této invazi.

Vzpomínky politického vězně Jaroslava Michálky odkrývají neznámý příběh, připomínající tragické období našich poválečných dějin, s nímž jsme se zatím dostatečně nevyrovnali.

Dvacáté šesté číslo Securitas Imperii obsahuje studie různého tematického zaměření. Josef Mlejnek se zabývá proměnlivou rolí ideologie v komunistickém totalitarismu. Petr Kaňák a Jan Vajskebr se věnují trestnímu právu a soudnictví v rámci SS a německé policie, Martin Nekola Československé…