Od převzetí politické moci komunisty v Československu letos uběhne tři čtvrtě století. Únorové dny roku 1948 mnozí dodnes považují za symbolický mezník československých dějin. Nejde ale dnes už jen o historické datum? Nad tím se zamýšlí historik Martin Tichý.

V pátek 24. února uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů v prostorách pražského 3Kina historický seminář k 75. výročí komunistického převratu v Československu. Na jeho závěr proběhla panelová diskuze.

V pondělí 20. února se poprvé sešla vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů, poradní orgán jejího ředitele doc. Ladislava Kudrny. Na svém zasedání zvolila svého předsedu, jímž se stal slovenský historik Jerguš Sivoš.

Vydávat v normalizačních letech v Československu vlastní periodikum bylo nemyslitelné. Přesto se tak dělo. Knižně nyní vychází jeden z nich, legendární undergroundový časopis pro druhou i jinou kulturu Vokno.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s nakladatelstvím Casablanca vydal již osmý díl řady Film a dějiny s podtitulem Válka, jež cílí především na problematiku válečné a filmové propagandy. O obsahu kolektivní monografie jsme si povídali s jejím editorem Petrem Kopalem.

Aktuální revue Paměť a dějiny se věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Přináší nejen podrobnosti, jak sportovní odvětví v době totality fungovalo, ale přibližuje i konkrétní příběhy sportovců, jako například hokejisty Václava Roziňáka.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s drážďanským Památníkem Münchner Platz, nakladatelstvím Pulchra a Nakladatelstvím Lipské univerity s finanční podporou Česko-německého fondu budoucnosti vydávají knihu „Tento dopis si nechte na památku na mě“.

O konkrétní spolupráci jednalo v pondělí 13. února s ministrem vnitra a 1. místopředsedou vlády Vítem Rakušanem vedení Ústavu pro studium totalitních režimů – ředitel Ladislav Kudrna a 1. náměstek Kamil Nedvědický.

Koncem ledna navštívil dočasné sídlo Ústavu pro studium totalitních režimů další významný zahraniční host. Byl jím maďarský velvyslanec Dr. András Baranyi, který při setkání projednal možnosti spolupráce s paměťovými institucemi v Maďarsku.

Revue Paměť a dějiny se ve svém novém čísle věnuje sportu v období vlády komunistické strany. Jedním ze sportovců, kteří naplno poznali krutost komunistické moci, byl i nadějný fotbalista Zdeněk Sobotka, jehož příběh zpracoval historik Jaroslav Rokoský.