Aktuality — archiv

Již po čtyřiatřicáté se v pátek 26. května konal u proslulé Věže smrti pietní akt Jáchymovské peklo, připomínající utrpení lidí, kteří v 50. letech minulého století nuceně pracovali v uranových dolech na Jáchymovsku.

Téměř každý den v roce přináší v česko(slovenské) historii řadu významných dat, která si díky těm, k nimž se vážou, zaslouží neustále připomínat. V týdnu od 29. května do 4. června si v roce 2023 připomínají kulatiny či půlkulatiny následující oběti totalitních režimů.

Ve čtvrtek 25. května proběhlo v Centru současného umění DOX v Praze slavnostní vyhlášení výsledků mezinárodní soutěže Lidice pro 21. století, která je určena dětem a mládeži ve věku 10 až 19 let a již spoluorganizuje Ústav pro studium totalitních režimů.

Publikace Posvátné umění v nesvaté době uspěla v prestižní soutěži muzeí Gloria musaealis a stala se muzejní knihou za rok 2022. Katalog vznikl ve spolupráci Ústavu pro studium totalitních režimů s Muzeum umění Olomouc.

Již pojedenácté proběhla v Českých Budějovicích odborná konference, na jejímž pořádání spolupracuje i Ústav pro studium totalitních režimů. Letošní ročník se konal na téma Národní výbory 1945-1990.

Ve dnech 12. a 13. května 2023 proběhla mezinárodní konference Sto let od narození profesora Josefa Kalvody, která měla české veřejnosti připomenout myšlenky, názory a postoje tohoto významného českého historika a politologa.

Pátý měsíc v roce přináší v české, potažmo československé historii řadu významných dat, která si díky těm, k nimž se vážou, zaslouží neustále připomínat. Ve čtvrtém týdnu měsíce si v roce 2023 připomínají kulatiny či půlkulatiny následující oběti nacistického a komunistického totalitního režimu.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů v neděli 21. května uctilo na terezínském Národním hřbitově každoroční památku obětí nacistické perzekuce. Za nacismu zde zemřelo 35 tisíc převážně židovských obětí.

Počátkem května uběhlo 70 let od amnestie prezidenta Antonína Zápotockého v roce 1953, k čemuž Ústav pro studium totalitních režimů s Muzeem družstevnictví uspořádal seminář. Jaroslav Rokoský v rozhovoru přibližuje, jak amnestie vznikala a na které vězně se hlavně vztahovala.

Dne 17. května 1942 byl nad francouzským územím při návratu z bojové akce sestřelen ve svém spitfiru český stíhací pilot a letecké eso v období druhé světové války na západní frontě, kapitán Stanislav Fejfar.