Konference o muži, který se „nedal komunisty koupit“

(1. 12. 2023) – Arcibiskup pražský a primas český Josef kardinál Beran se stal symbolem odporu domácí katolické církve proti úsilí komunistů pošlapat náboženskou svobodu, vytlačit duchovní a věřící z veřejného prostoru a uzavřít je za zdmi kostelů. Ve spolupráci s Arcibiskupstvím pražským uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů ve dnech 29. a 30. listopadu 2023 mezinárodní konferenci Josef kardinál Beran, vůdčí osobnost katolické církve v Československu v době II. vatikánského koncilu.

V tomto roce si připomínáme nejen 135. výročí jeho narození, jako muže, který se „nedal komunisty koupit“, ale je to i pět let od repatriace ostatků, tedy návratu arcibiskupa pražského a primase českého do rodné vlasti. Konference si dala za cíl zhodnotit význam vystoupení Josefa Berana na II. vatikánském koncilu, na který ho československý komunistický režim po mnoha letech nucené internace pustil – ovšem bez možnosti návratu zpět. Přinesla také pohled domácích i zahraničních historiků na koncil, na jeho důsledky a dobu pokoncilní až do 80. let minulého století. Záštitu nad konferencí přijal emeritní arcibiskup pražský Dominik kardinál Duka, který ji také spolu s pomocným biskupem pražským Zdeňkem Wasserbauerem a ředitelem odboru výzkumu a vzdělávání z Ústavu pro studium totalitních režimů docentem Petrem Hlaváčkem ve středu 29. listopadu v sále kardinála Berana slavnostně zahájil.

V prvním programovém bloku vystoupili se svými příspěvky vicepostulátor beatifikačního procesu kardinála Berana P. Marek Miškovský, který zhodnotil projev kardinála Berana na zasedání koncilu a historik Ústavu pro studium totalitních režimů Milan Bárta, jenž se zaměřil na „sledování“ činnosti Vatikánu československou rozvědkou v polovině 60. let minulého století. Druhý panel vnesl do tématu konference pohled z jiné strany – historik Rafał Łaťka z polského Institutu paměti národa připomněl aktivity zdejšího episkopátu během II. vatikánského koncilu a Mirosław Szumiło z téže instituce pak zase zhodnotil kontakty polských a československých biskupů během II. vatikánského koncilu. Škoda jen, že osobně se oba polští historici nemohli akce zúčastnit, takže jejich příspěvky byly pouze přečteny bez možnosti další diskuze.

Odpolední blok konference obstarali výhradně historici a badatelé Ústavu pro studium totalitních režimů. Stanislava Vodičková se věnovala činnosti arcibiskupa pražského Josefa kardinála Berana v exilu, Eva Vybíralová se zaměřila na postoj Státního sekretariátu k tajné církvi v Československu a „Ostpolitik“, Markéta Doležalová zmínila recepci výsledků II. vatikánského koncilu ženskými řeholními společenstvími, a to na příkladu kongregace školských sester sv. Františka. Závěr prvního dne obstaral Michal Pehr s příspěvkem Mírové hnutí katolického duchovenstva a II. vatikánský koncil.

Také druhý den konference nabídl řadu nových a zajímavých pohledů na základní téma konference. Jaroslav Šebek z Historického ústavu AV ČR se zaměřil na nelehkou roli biskupa Františka Tomáška coby nástupce kardinála Josefa Berana. Róbert Letz z katedry historie a didaktiky dějepisu Univerzity Komenského v Bratislavě zase upozornil na nejednoznačný postoj katolické církve na Slovensku k účasti Josefa Berana na II. vatikánském koncilu a Agáta Šustová-Drelová ze slovenského Historického ústavu SAV popsala recepci socio-kulturního myšlení Jana Pavla II. ve slovenském katolickém disentu.

V závěrečném bloku konference se Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií na Masarykově univerzitě v Brně, zaměřil na srovnání proslovu Josefa kardinála Berana na II. vatikánském koncilu s ostatními vystoupeními členů československé delegace, historik Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda připomněl podíl Josefa kardinála Berana na charakteru české exilové katolické publicistiky a jeho kolega Petr Kopal přiblížil obraz katolické církve v českém historickém filmu 60. let minulého století. Stejně jako všechny panely, také ten poslední uzavřela všeobecná diskuze přítomných.

Připravil MARTIN VACEK