Mohlo se za komunistů protestovat, či dokonce stávkovat?

(5. 12. 2023) – Veřejné kolektivní protesty obyvatel v letech 1948-1989 s podtitulem typologie, společenská funkce a příklady, byl název jednodenního semináře, který Ústav pro studium totalitních režimů uspořádal v pondělí 5. prosince ve spolupráci s Knihovnou Václava Havla.

Po celé trvání diktatury Komunistické strany Československa v letech 1948-1989 vynalézaly různé skupiny obyvatel rozmanité formy protestu, prostřednictvím kterých i v podmínkách omezené svobody projevu vyjadřovaly své postoje k řadě konfliktních aspektů tehdejší společenské reality – od neutěšené sociální situace, přes deficit náboženských a občanských svobod až po politické požadavky. „Konference zaměřila pozornost právě na jednotlivé formy kolektivních veřejných protestů pěstovaných v různých profesních a socio-kulturních prostředích. Nastínila jejich typologii a kladla si otázky po proměnách společenské funkce protestu. Jednotlivé referáty představily vývoj strategií aktérů uplatňovaných například při demonstracích, stávkách, rolnických revoltách, náboženský poutích či petičních akcích,“ shrnul průběh akce jeho hlavní garant za Ústav pro studium totalitních režimů Jakub Šlouf.

Jednodenní seminář byl rozdělen do tří diskuzních panelů. Ten první postihoval politické a lidskoprávní protesty. Z důvodu nemoci některých přednášejících v něm nakonec se svými příspěvky vystoupili jen Tomáš Bursík z Archivu bezpečnostních složek a Jiří Suk z Ústavu pro soudobé dějiny. První se věnoval protirežimním demonstracím v období tryzny za Edvarda Beneše v září 1948, druhý na osobě Václava Havla nastínil politickou filozofii morálního vzdoru.

Ve druhém panelu přednášející historici mluvili na téma náboženských a antimilitaristických protestů. Marie Černá a Jiří Hlaváček z Ústavu pro soudobé dějiny se věnovali protestům proti Sovětské armádě v kontextu československé normalizace v období 1968-1969, respektive protestům vojáků základní služby v měsících listopadu a prosinci 1989. Stanislava Vodičková z Ústavu pro studium totalitních režimů se poukázala na Svatometodějskou pouť na Velehradě jako nástroj odporu.

Třetí závěrečný panel semináře pak připomněl sociální a kulturní protesty v období let 1948 až 1989. Jiří Urban z Ústavu pro studium totalitních režimů věnoval svůj příspěvek protestům rolníků proti kolektivizaci, Jakub Šlouf z ÚSTR se zaměřil na stávky průmyslových dělníků v letech 1948-1968 a Tomáš Vilímek z Ústavu pro soudobé dějiny na to navázal stávkami a pohrůžkami přerušení práce během normalizačních let do roku 1989. Jaroslav Pažout z Ústavu pro studium totalitních režimů pak připomněl časté projevy nesouhlasu u československé mládeže v 60. letech minulého století. Součástí všech panelů byly závěrečné debaty, z akce byl rovněž pořízen audiovizuální záznam.