UDÁLOST: „Vítězný únor“ 1948 nespadl z čistého nebe
V pátek 24. února uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů v prostorách pražského 3Kina historický seminář k 75. výročí komunistického převratu v Československu pod názvem „Vítězný únor“ 1948 nespadl z čistého nebe. Během celodenního programu na něm zaznělo sedm příspěvků od renomovaných historiků z Ústavu pro studium totalitních režimů, a i dalších institucí.
Seminář slavnostně zahájil ředitel ÚSTR Ladislav Kudrna, který ve svém úvodním slově uvedl: „Vážené dámy a pánové, vážené kolegyně a kolegové, je mi ctí, že mohu otevřít dnešní odborný seminář, který se bude věnovat tragickému výročí komunistického puče, jenž před 75 lety navždy změnil podobu naší společnosti, a to do takové míry, že se s následky komunistického totalitního režimu potýkáme do dnešních dnů. Schválně používám spojení komunistický puč, jelikož se skutečně jednalo o státní převrat, a nikoliv o převzetí politické moci dle ústavních pořádků, jak se i dnes studenti dozvídají z gymnaziálních učebnic dějepisu. Byl to neústavní převrat, který nespadl z nebe, ale na který se komunistická strana dlouhodobě a pečlivě připravovala, jak ostatně potvrdí i dnešní referáty.“
Vlevo Antonie Doležalová / Vpravo Ladislav Kudrna a Kamil Nedvědický
Vlevo Kamil Nedvědický a Hana Kuslová / Vpravo Ladislav Kudrna
Ladislav Kudrna a Jaroslav Rokoský
Vlevo Kamil Nedvědický a Róbert Létz / Vpravo Jan Cholínský
Obsahem příspěvku Vstříc světlým zítřkům Antonie Doležalové z Univerzity Karlova byla předúnorová změna ekonomického paradigmatu a její poúnorové důsledky. Kamil Nedvědický z ÚSTR se zabýval únorem 1948 z pohledu ústavnosti a Jaroslav Rokoský (ÚSTR) ve svém příspěvku Cesta k únoru 1948 pak zákazem agrární strany a perzekucemi jejích představitelů. O osudu Jana Antonína Bati a jeho zaměstnanců před Národním soudem hovořila ve své studii Hana Kuslová z Muzea jihovýchodní Moravy a Róbert Letz z Univerzity Komenského v Bratislavě se věnoval Poválečnému politickému vývoji a náboženské situaci na Slovensku. K vítězství komunistů v únoru 1948 dopomohla také cílená likvidace veteránů RAF v letech 1945-1948/50, o čemž na semináři hovořil ve svém příspěvku Třídní boj v praxi Ladislav Kudrna z Ústavu pro studium totalitních režimů. Jan Cholínský (ÚSTR) pak pod názvem Komunistická dvoufázová revoluce nabídl fakta a mýty o cestě komunistů k převzetí moci v Československu.
Následovala panelová diskuze na téma: Únor 1948 – příčiny a důsledky třičtvrtě století poté, v níž hlavní slovo měl Petr Hlaváček (ÚSTR) a Alexej Kelin, spoluautor knihy Dějiny Ruska 20. století. Téma semináře Ústavu pro studium totalitních režimů zaplnilo sál 3Kina do posledního místa s tím, že řada posluchačů se i velmi aktivně zapojovala do následných diskuzí. Již nyní se tak lze těšit na obdobný seminář, který ÚSTR plánuje na letošní prosinec, jehož tématem bude Československo-sovětská smlouva podepsaná v Moskvě v roce 1943.
Do následných diskuzí se zapojila řada posluchačů z hlediště
V závěrečné panelové debatě vystoupili Petr Hlaváček a Alexej Kelin
Připravil MARTIN VACEK