Autorka knihy Jana Kočišková v knize Ženy v politice objasňuje, jakými cestami se ženy dostávaly do vrcholné politiky, jaký na ni měly podíl, s jakými obtížemi se potýkaly a jakým tématům se věnovaly v období 1948 až 1968.
Josef Pavel (1908–1973) patří k výrazným postavám našich soudobých dějin. Jeho životní příběh je příběhem jedné generace okouzlené komunismem, která prožila rozhodující okamžiky 20. století a dočkala se krutého probuzení. Za svůj život toho stihnul opravdu hodně – byl dobrovolníkem mezinárodních brigád ve Španělsku, pracovníkem komunistického aparátu, velitelem Lidových milicí, politickým vězněm i ministrem vnitra.
První letošní číslo ve třech tematických sekcích – okupace, odboj, osvobození – otevírá pozapomenuté nebo málo známé příběhy spojené s druhou světovou válkou. Dočtete se o poměrech, které vládly na statku vdovy po zastupujícím říšském protektorovi Reinhardu Heydrichovi v Panenských Břežanech, o Češích nuceně nasazených za polárním kruhem nebo o cestě Miroslava Zikmunda s transportem vězňů z osvobozeného nacistického tábora Flossenbürg do Tábora.
Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na území Protektorátu Čechy a Morava. Na našem webu je nyní volně ke stažení edice dokumentů z činnosti PVVZ včetně ilegálního tisku, na jehož vydání se odbojová skupina podílela. Edici uspořádal a úvodní studií opatřil historik Stanislav Kokoška.
Politicky motivovaná trestněprávní perzekuce na konci čtyřicátých let a v letech padesátých 20. století v Československu i dalších zemích sovětského bloku se po jeho zhroucení stala předmětem širokého zájmu historiků i publicistů. Totéž nelze říci o revizi těchto procesů a rehabilitaci jejich obětí, byť měly významný politický, společenský i morální dopad. Kniha představuje příspěvek k tomuto důležitému tématu československých dějin.
Aktuální číslo otevírá doposud neprobádané téma zahraničních pracovníků v letech 1945–1989. Jednotlivé články, které popisují zaměstnávání Poláků, Kubánců, Vietnamců, Jugoslávců a dalších národností, přinášejí mnohá pozoruhodná fakta a kladou otázky, s nimiž se bude muset vyrovnat další výzkum. Revue přináší také portrét britského politika Alfreda Duffa Coopera a analyzuje proces sesazování Ludvíka Svobody z funkce prezidenta v roce 1975. Věnuje se i dvěma nepotrestaným vraždám z let 1944–1945.
Během roku 1976 plnil český underground titulky a zpravodajství komunistických sdělovacích prostředků. První systematické tažení normalizačního režimu vůči podzemní komunitě nevedlo k jejímu zničení, ale ke sjednocení roztříštěné opozice na společné platformě – Chartě 77. Parodoxně zásluhou komunistické represivní mašinerie došlo nejen ke zpolitizování, avšak zejména ke zpopularizování undergroundu.
Hlavním tématem třetího čísla jsou represe, jimž byli v sovětském Gulagu v evropské části dnešního Ruska – Republice Komi a středním Povolží – vystaveni občané Československa a čeští krajané z Ruska a Ukrajiny. K tomuto tématu přináší číslo také unikátní, nikdy nepublikované fotografie táborů, pořízené NKVD. Další materiály se pak věnují čistkám v KSČ ve 40. a 50. letech, zapomenutému chartistovi Janu Součkovi nebo tradici 17. listopadu.
Třísvazková publikace Útěk z Leopoldova. Věznice, odboj, doba. Padesátá léta v Československu historika Jaroslava Rokoského pojednává o legendárním útěku šestice vězňů z nejkrutější věznice v komunistickém Československu, který se uskutečnil 2. ledna 1952, a zasazuje jej do kontextu politické situace v zemi pár let po nástupu komunistů k moci.
Mezinárodní tým autorů představuje ruskou revoluci r. 1917 v široké interdisciplinární perspektivě komparatistiky, hospodářských a politických dějin, sociální geografie a urbanismu, literatury, mediálních studií a politologie. Ruskou revoluci pojímá nejen jako událost s bezprostředními důsledky, ale zabývá se také střednědobými sociálními a ekonomickými proměnami a dlouhodobou rekonfigurací politiky a kultury.
