Edice dokumentů

Stanislav Kokoška (ed.): Petiční výbor Věrni zůstaneme v dokumentech. 1938-1941

Stanislav Kokoška (ed.): Petiční výbor Věrni zůstaneme v dokumentech. 1938-1941

Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu. Vedle dokumentů z činnosti Petičního výboru Věrni zůstaneme v letech 1938–1941 byl do edice zahrnut rovněž ilegální tisk, na jehož vydávání se tato významná odbojová skupina podílela.

Jaroslav Pažout: „Střežíme a prosazujeme socialistickou zákonnost“

Jaroslav Pažout: „Střežíme a prosazujeme socialistickou zákonnost“

Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence, především pak po roce 1952, kdy byla završena její přeměna na instituci leninského typu. Z orgánu veřejné žaloby se tak stala třídní institucí, jež měla za úkol střežit tzv. socialistickou zákonnost, k čemuž byla opatřena rozsáhlými pravomocemi. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti, které buď přímo ovlivňovala, nebo ve svých zprávách alespoň reflektovala.

Vít Poláček: „Abychom nebyli čtyřicátí na světě.“ Československý státem řízený doping a jeho prameny

Vít Poláček: „Abychom nebyli čtyřicátí na světě.“ Československý státem řízený doping a jeho prameny

V roce 1983 vydala vláda ČSSR „Opatření pro zkvalitnění čs. státní reprezentace“, ve kterém pověřila ministra zdravotnictví podporou výzkumu a kontrolou podpůrných prostředků. Tím se do té doby pololegální a utajený systém dopování sportovců v ČSSR, na kterém participovali funkcionáři i lékaři, dostal pod přímé řízení státu, konkrétně ministerstva zdravotnictví. Od roku 1985 potom za systém státem řízeného dopingu zodpovídal Ústav národního zdraví pro vrcholový sport.

Pavla Plachá, Birgit Sack: Tento dopis si nechte na památku na mě

Pavla Plachá, Birgit Sack: Tento dopis si nechte na památku na mě

V nacistickém Německu bylo jen v Drážďanech mezi lety 1934-1945 popraveno gilotinou 892 Čechoslováků. Většina z nich se aktivně stavěla proti německé okupaci. Dvojjazyčná česko-německá kritická edice obsahuje životopisy odsouzených k smrti a kolem stovky posledních dopisů, které mohli napsat příbuzným. Historičky Pavla Plachá z Ústavu pro studium totalitních režimů v Praze a Birgit Sack z památníku Münchner Platz Dresden/Stiftung Sächsische Gedenkstätten shromáždily kolem stovky posledních dopisů a motáků od žen a mužů z takzvaných Sudet a Protektorátu Čechy a Morava adresovaných jejich příbuzným.

Stanislav Kokoška (ed.): Petiční výbor Věrni zůstaneme v dokumentech 1938–1941

Stanislav Kokoška (ed.): Petiční výbor Věrni zůstaneme v dokumentech 1938–1941

Petiční výbor Věrni zůstaneme patřil k nejvýznamnějším ilegálním odbojovým skupinám, které působily v letech 2. světové války na okupovaném území. Ve své činnosti se zaměřoval nejenom na zpravodajskou činnost a vydávání ilegálního tisku, ale značnou pozornost rovněž věnoval plánům obnovy Československa v duchu principů moderního sociálního státu.

Stanislav Kokoška (ed.): Obrana národa v dokumentech 1939–1942

Stanislav Kokoška (ed.): Obrana národa v dokumentech 1939–1942

Vojenská odbojová organizace Obrana národa začala vznikat hned po okupaci českých zemí. Její budování probíhalo velmi rychle a v předvečer vypuknutí druhé světové války již disponovala ucelenou velitelskou strukturou a základním plánem pro zahájení ozbrojeného povstání.

Zdeněk Vališ: Velitelství osvobozeného území v dokumentech 1944–1945

Zdeněk Vališ: Velitelství osvobozeného území v dokumentech 1944–1945

Zařazené a dosud většinou nepublikované dokumenty nepocházejí pouze z provenience Velitelství osvobozeného území; aby bylo možné prezentovat jeho činnost v celé šíři, obsahují i reakce politiků a upozaděná stanoviska vojáků. Nechybí ani svědectví přímých účastníků jednání sovětských orgánů či jednotlivců a krátké telegramy, zprávy nebo hlášení.

Stanislava Vodičková (ed.): Vatikánský rozhlas 1. Ohlasy perzekuce katolické církve v Československu 1950–1958

Stanislava Vodičková (ed.): Vatikánský rozhlas 1. Ohlasy perzekuce katolické církve v Československu 1950–1958

První díl pojednává o počátcích tohoto rádia a sleduje jeho vysílání v době pontifikátu Pia XI. a poté Pia XII. Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948, kdy se moci v zemi ujala komunistická strana a rychle se vypořádala se svými skutečnými i domnělými politickými oponenty.