Mezi Benešovem a Sedlčany se za 2. světové války nacházela největší základna Waffen-SS v Evropě – vojenský výcvikový prostor Böhmen. Kniha líčí pestrou historii cvičiště včetně příběhů lidí, kteří se v něm ocitli.

Prokuratura představovala významný mocenský článek komunistického režimu po celou dobu jeho existence. Její činnost se dotýkala prakticky všech oblastí života společnosti, které buď přímo ovlivňovala, nebo ve svých zprávách alespoň reflektovala.

Nová kolektivní monografie mapuje formou jednotlivých životopisných hesel, koncipovaných jako případové studie, všechny doposud známé tragické kauzy popravených z politických důvodů.

Podařilo se potrestat hlavní strůjce zločinů komunistického totalitního režimu v Československu? Proč se některé kauzy dostávají před soud až 35 let po sametové revoluci, jiné byly odloženy a mnohé předpokládané viníky už nikdy pozemská spravedlnost nedostihne? A proč je někdy odškodnění pro oběti spíše výsměchem a snaha o rehabilitaci vede k dalším příkořím?

Monotematické číslo obsahuje pět recenzovaných studií, které se zabývají formami a různými aspekty interakce židovského a nežidovského obyvatelstva v Protektorátu Čechy a Morava.

Die tschechisch-deutsche Publikation entstand als ein gemeinsames Projekt des ÚSTR ČR und der Gedenkstätte Münchner Platz Dresden / Stiftung Sächsische Gedenkstätten.

This publication ties in with the Czech-Norwegian project called My Father’s Story. Within the context of forced labour during the Second World War, it reflects on the creation of a family memory in the specific case of the artist Petr Řehoř’s family.

Již šestý svazek z konferencí Underground a Československo se tentokrát zabývá roky 1987 a 1988. Normalizační režim se v tomto období doslova zakonzervoval sám do sebe.  Vláda jedné strany dál pronásledovala nejen politické, ale i kulturní a společenské aktivity. Společnost už tížila nejen nesvoboda, nýbrž i nedostatek elementárního zboží a katastrofální ekologická situace.

Články a studie aktuálního vydání revue Paměť a dějiny vás zavedou do období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, které bývá právem označováno jako nejtemnější kapitola novodobých českých dějin. Cílem čísla však není ani tak popis hrůz a utrpení, jimiž museli mnozí lidé v té době projít, jako spíš přiblížení mnohotvárnosti a složitosti života v tomto zvláštním státním útvaru.

Před patnácti lety přišel Alexander Dugin s tzv. Čtvrtou politickou teorií, jejímž záměrem je zničit západní liberální řád a nastolit éru pluriversalismu. Jan Horník analyzuje obsah této politické teorie, vysvětluje její vnitřní strukturu a ukazuje, jaké politické cíle z ní vyplývají.