Březen

Kalendář výročí připomíná momenty z novodobé historie, které by neměly upadnout v zapomnění. Je určen zejména novinářům, jimž předkládá podněty k přípravě vlastních témat. Pracovníci ÚSTR jim pak rádi nabídnou podrobnosti.
Březen nabízí mimo jiné tato výročí:

10. března 1948 zemřel Jan Masaryk

10. března 1948 byl Jan Masaryk, československý ministr zahraničí a syn Tomáše Garrigue Masaryka, nalezen mrtev pod okny svého služebního bytu.

Ministrem zahraničí osvobozeného státu se stal po skončení války v roce 1945 a těšil se jak podpoře prezidenta Edvarda Beneše, tak popularitě u veřejnosti. Ve vládě působil jako jeden z jejích nestranických členů a udržoval si korektní vztahy s vládními stranami včetně KSČ. V září 1947 se měl spolu s ministry Čs. strany národně socialistické Petrem Zenklem a Prokopem Drtinou stát obětí tzv. krabičkového atentátu, laxně a zdlouhavě vyšetřovaného komunisty ovládanou policií. Spory mezi vládními stranami eskalovaly v únoru 1948, kdy 12 nekomunistických ministrů podalo demisi. Jan Masaryk mezi nimi nebyl, nedokázal se rozhodnout. Na postu ministra zahraničí zůstal i v nově rekonstruované Gottwaldově vládě. Jan Masaryk zemřel za nejasných okolností právě v den, kdy Klement Gottwald přednesl před poslanci Ústavodárného Národního shromáždění program nové vlády Národní fronty.

Tématem života a smrti Jana Masaryka se zabývá mj. historik

Jan Kalous, email: jan.kalous@ustrcr.cz, tel. 737 732 402

Související:

Článek Pavla Žáčka v revue Paměť a dějiny 1/2013 Dává se na vědomí… Jan Masaryk ve svodkách čs. zahraničního zpravodajství.

Březen 1945 – začátek nacistické okupace a vznik Protektorátu Čechy a Morava

7. března Němci jednali v Bratislavě s Jozefem Tisem a Karolem Sidorem o možném vyhlášení samostatného Slovenska.

9. a 10. března česká vláda reagovala vysláním vojenských jednotek pod vedením generála Bedřicha Homoly na Slovensko, bylo vyhlášeno stanné právo a Tisova vláda sesazena. Byla ustavena tzv. vojenské diktatura.

11. března je předsedou slovenské vlády jmenován velitel Hlinkových gard Karol Sidor, který dosáhl odvolání mimořádných opatření. Tiso se uchýlil na svou faru v Bánovcích.

12. března Němci požadují po Karolu Sidorovi odtržení Slovenska od českých zemí. Sidor odmítl.

13. března Jozef Tiso a Ferdinand Ďurčanský jednali v Berlíně s Adolfem Hitlerem. Hitler hrozil vpádem maďarské armády na Slovensko, pokud nebude vytvořen samostatný slovenský stát. Tiso nakonec souhlasil.

14. března slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu v čele s Jozefem Tisem. Maďarsko žádá odstoupení území Podkarpatské Rusi, kam také hned vyslalo vojenské jednotky.

15. března v brzkých ranních hodinách, po dlouhém a napjatém jednání prezident Emil Hácha i pražská vláda podlehli Hitlerovým výhrůžkám a souhlasili s okupací českého území. Během dne pak německá vojska české země obsadila.

16. března vydal Adolf Hitler výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava, který se stal integrální součástí Třetí říše. Byl rozpuštěn parlament, představiteli protektorátní správy se stali státní prezident (Emil Hácha) a protektorátní vláda v čele s předsedou.

Během několika dnů byl říšským protektorem v Čechách a na Moravě jmenován Konstantin von Neurath a jeho zástupcem ve funkci státního tajemníka Karl Hermann Frank. Neurath ve svých rukou v podstatě soustředil dozor nad mocí výkonnou i zákonodárnou a pravomoc k zásahům do moci soudní. Říšský protektor se stal nezávislým na protektorátních orgánech ve věcech zákonodárných, bylo mu povoleno vydávat, měnit a rušit právní normy ve všech oblastech.

Tématem nacistické okupace a vzniku protektorátu se zabývají mj. historici

Stanislav Kokoška, email: stanislav.kokoska@ustrcr.cz
Jaroslav Čvančara, tel. 603 170 293

Související: