21. BŘEZNA

● 1923:  ⃰  Vasil Timkovič

plukovník, vězeň gulagu, veterán 2. světové války

foto ÚSTR / Adam Hradilek

Vasil Timkovič pocházel z Podkarpatské Rusi, kde se 21. března 1923 narodil. Studoval na gymnáziu v Mukačevu, kde ho také zastihla německá okupace Československa. S kamarády utekl do Sovětského svazu, kde očekával klid a bezpečí, ale za nedovolené překročení hranice skončil v gulagu Pečorlag. Dva roky pak v nelidských podmínkách stavěl nechvalně proslulou železniční trať Vorkuta-Moskva. Když v listopadu 1942 udělil Státní výbor obrany SSSR československým občanům vězněným v sovětském Gulagu amnestii, byl jedním z těch, kteří se dostali na svobodu a mohli posílit vznikající jednotky československé armády v SSSR. S nimi se účastnil bojů o Kyjev a na Dukle. Po válce se Vasil Timkovič na Podkarpatskou Rus natrvalo už nikdy nevrátil, v Československu dostudoval a sloužil v její armádě až do penze. Po roce 1989 se podílel na obnovení tradice Československé obce legionářské a vzniku její místní jednoty v Ústí nad Orlicí. Zasadil se také o vznik pomníku a Parků československých legií v Ústí nad Orlicí a České Třebové. Byl držitelem několika vyznamenání, v roce 1996 byl povýšen do hodnosti plukovníka. Zemřel ve věku 99 let dne 2. ledna 2023 a pohřben s vojenskými poctami.

1899:  ⃰  Ladislav Vácha

gymnasta, olympionik, člen Sokola, účastník protinacistického odboje, zemřel na následky výslechu gestapem

foto Rodinný archiv Jana Krnáče

Ladislav Vácha se narodil 21. března 1899 v Brně. Do domácí gymnastické špičky se jako člen Sokola Brno prosadil počátkem 20. let. V roce 1920 obsadil na přeborech Československé obce sokolské třetí místo a byl nominován do týmu pro olympiádu v Antverpách. Medaili pro Československo ale získal až na další olympiádě v Paříži (1924), za cvičení na kruzích a ve šplhu vybojoval bronz. Konečně zlatou (a dvě stříbrné) olympijskou medaili pak vybojoval na olympiádě v Amsterodamu v roce 1928 za cvičení na bradlech. Sokolský cvičitel František Erben o Váchových přednostech řekl: „Povaha veselá, samorostlá, ale nikoli lehkomyslná. Je miláčkem sokolského publika. Ale i v cizině mezi cvičenci je velmi oblíben. Je silný, smělý a všestranně nadaný. Na kruzích nemá vůbec soupeře ve světě tělocvičném. On si doslovně pohrává se všemi výdržemi, ať je to na kterémkoli nářadí. Je nejspolehlivějším ze všech našich závodníků“ (zdroj: olympic.cz). V roce 1930 ukončil Ladislav Vácha aktivní závodní kariéru a ve Zlíně se jako náčelník tamější sokolské jednoty věnoval výchově nové generace sokolských gymnastů. Po okupaci Československa v březnu 1939 se stal podezřelým z účasti v odboji. Dne 25. března 1943 byl zatčen a vězněn v brněnském Špilberku, v květnu byl sice propuštěn, ale ani jeho trénované tělo gymnasty nevydrželo útrapy vězení. Nedlouho poté – 28. června 1943 – na následky mučení gestapem Ladislav Vácha ve věku pouhých 44 let zemřel. V roce 2017 byla Ladislavu Váchovi udělena Cena města Brna i. m.