7. BŘEZNA
● 2007: † Bedřich Kopold
plukovník, čs. voják, politický vězeň
foto archiv www.valka.cz
Bedřich Kopold se narodil 10. srpna 1921 v Moravské Ostravě v židovské rodině. Po vyhlášení Protektorátu Čechy a Morava byl s dalšími Židy vyvezen na území nikoho mezi wehrmacht a Rudou armádou v Polsku. Využil tehdy ještě benevolentního přístupu Němců a utekl do SSSR. Pracoval v Donbasu a Střední Asii. Po vzniku čs. jednotky odešel do Buzuluku, kde se 24. února 1942 stal příslušníkem 1. čs. samostatného polního praporu. Zúčastnil se bitvy u Sokolova, poté působil jako osvětový důstojník 1. čs. samostatné brigády. Po válce vstoupil Bedřich Kopold do KSČ a patřil k blízkým spolupracovníkům Bedřicha Reicina. V padesátých letech byl odsouzen na 18 let, jeho manželka Jiřina byla s dětmi dva roky internována. Po propuštění pracoval sedm let jako horník v Železnorudných dolech v Chrustenicích u Prahy. V roce 1963 byl rehabilitován. Publikoval o čs. zahraničním odboji na východě za 2. světové války a holocaustu.
● 1935: ⃰ Bedřiška Synková – Hoffmannová
skautka a politická vězeňkyně
foto Kancelář Senátu ČR
Bedřiška Synková se narodila 7. března 1935 v Praze. Odmala chodila do skautu, patřila k pražskému středisku Ostříž. Po jeho zákazu v roce 1950 se Bejba nebo Bejbina, jak se jí mezi skauty přezdívalo, se členy svého oddílu dál scházela. V srpnu 1954 ji jako studentku zatkla Státní bezpečnost. Prodělala dlouhé výslechy, a nakonec ji obvinili z podílu na skautském protikomunistickém spiknutí. Soud ji nakonec odsoudil za údajnou vlastizradu k deseti letům vězení. Po odvolání jí byl trest snížen o dva roky. Byla umístěna do tábora nucených prací v Želiezovcích na Slovensku, teprve po čase se dostala do ženské věznice v Pardubicích. V roce 1968 emigrovala se svým manželem a jednoročním synem do Švýcarska, kde se dál politicky angažovala. Vedla světové sdružení bývalých politických vězňů a vydávala časopis Mukl. Díky sochařce Marii Uchytilové se její portrét dostal na rubovou stranu československé jednokorunové mince, kterou se platilo v Českoslvoensku 36 legt – od 2. září 1957 do 30. září 1993. Od Ústavu pro studium totalitních režimů získala Bedřiška Synková-Hoffmannová v roce 2023 Cenu Václava Bendy za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury.
● 1909: ⃰ Ryszard Siwiec
polský účetní, který se na protest proti okupaci Československa v roce 1968 zapálil
Petr Blažek: Ryszard Siwiec 1909–1968 (ÚSTR 2015)
Polský občan, který se 8. září 1968 na varšavském stadionu zapálil na protest proti srpnové okupaci Československa vojsky zemí Varšavské smlouvy a účasti jednotek Polské lidové republiky na této invazi. Bylo mu 59 let. Ryszard Siwiec byl v roce 2001 posmrtně vyznamenán prezidentem České republiky Václavem Havlem Řádem Tomáše Garrigua Masaryka I. stupně. V roce 2006 získal Řád bílého dvojkříže třetí třídy od prezidenta Slovenské republiky Ivana Gašparoviče. Od roku 2008 je po Siwiecovi pojmenována ulice v Praze a v roce 2010 byl právě v ní odhalen jeho pomník.
Související:
- Pietní akt k výročí úmrtí Ryszarda Siwce u jeho pomníku v Praze na stránkách Ústavu pro studium totalitních režimů
- Kniha ÚSTR Ryszard Siwiec 1909-1968 od historika Petra Blažka (2015)
- Prezentace českého vydání knihy Ryszard Siwiec 1909-1968, včetně videozáznamu akce
- Publikace ÚSTR Živá pochodeň na stadionu Desetiletí. Protest Ryszarda Siwce proti okupaci Československa v roce 1968 od historika Petra Blažka, představující ve studii a edici dokumentů protest Ryszarda Siwce