25. BŘEZNA

● 2023: † Emil Boček

brigádní generál, voják, letec RAF

foto sbírka Paměť národa

Emil Boček se narodil se 25. února 1923 v Brně. Na konci roku 1939 v necelých 17 letech uprchl z okupovaného Československa a tzv. balkánskou cestou se dostal až do Bejrútu. Nejprve bojoval jako pěšák ve Francii, ale v září 1940 se již ve Velké Británii hlásil k letectvu. Stal se jedním z nejmladších československých stíhacích pilotů. Nejdříve sloužil jako mechanik, v říjnu 1942 byl přijat do pilotního výcviku a od října 1944 se jako pilot-stíhač u československé 310. stíhací perutě zúčastnil 26 operačních letů. Za bojovou činnost dostal britská i československá vyznamenání. Jako příslušník nekomunistického odboje se Emil Boček stal po válce, jako mnozí další nepohodlným a v březnu 1946 byl z armády na vlastní žádost propuštěn. V rodném Brně pracoval jako automechanik a později jako soustružník. Přímé perzekuce ze strany komunistického režimu se mu vyhnuly. Po listopadu 1989 byl Emil Boček v rámci rehabilitace povýšen postupně až do hodnosti plukovníka, v roce 2010 mu prezident republiky udělil Řád bílého lva a o čtyři roky později jej jmenoval brigádním generálem. Zemřel měsíc po svých 100. narozeninách 25. března 2023 jako poslední žijící československý pilot britského Královského letectva.

● 1920: * Karel Bacílek

student, účastník II. a III. odboje, politický vězeň, popraven komunisty

foto Národní archiv

Karel Bacílek se narodil 25. března 1920 ve Zdicích na Berounsku. V době německé okupace se Bacílkovi zapojili do odboje – byli součástí sítě podporovatelů československých parašutistů, kteří uskutečnili atentát na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Karla Bacílka a jeho sestru dokonce gestapo jako podezřelé několik dní věznilo. Po osvobození zahájil Bacílek studium na Právnické fakultě UK a vstoupil do Československé strany národně socialistické. Po komunistickém puči v únoru 1948 znovu zahájil boj proti totalitnímu režimu. Při budování ilegální sítě se však se svým otcem stali obětí provokatéra. Cynická provokační hra trvala několik měsíců, pak přišla vlna zatýkání, které padlo za oběť téměř 200 lidí. Karla Bacílka zadržely orgány StB dne 17. prosince 1948 a podrobily ho brutálním výslechům. Bacílek byl zařazen do 13členné skupiny, kterou obžaloba charakterizovala jako štáb ilegální odbojové organizace Pravda zvítězí. Do čela vykonstruované skupiny byl dosazen generál Karel Kutlvašr. Hlavní líčení proběhlo před senátem Státního soudu v Praze v květnu 1949 a Karel Bacílek byl odsouzen za zločin velezrady a vyzvědačství k trestu smrti, dále ke ztrátě čestných práv občanských a ke konfiskaci celého jmění. Stejný rozsudek si vyslechli i další dva obvinění. Odvolání odsouzených Nejvyšší soud v Brně zamítl, žádostem o milost prezident Gottwald nevyhověl. Karel Bacílek byl spolu s ostatními popraven na dvoře pankrácké věznice dne 24. května 1949 v pět hodin ráno. Od roku 2017 připomíná Karla Bacílka pamětní deska v rámci projektu Poslední adresa v Trojické 387/2 v Praze.