23. BŘEZNA

● 1892:  ⃰  Lev Prchala

armádní generál a exilový politik

foto Wikipedia Commons (volné dílo)

Lev Prchala se narodil 23. března 1892 ve Slezské Ostravě. Během 1. světové války byl v roce 1916 jako nadporučík rakousko-uherské armády zajat na východní frontě. Rok nato vstoupil do Československých legií v Rusku, v jejichž řadách se účastnil bojů proti německým vojskům a později proti Rudé armádě. V meziválečném období patřil k elitě československé armády. Z úspěšného legionářského velitele se vypracoval až do hodnosti armádního generála. V době Mnichovské krize velel 4. armádě, která měla bránit jižní Moravu. Stavěl se důrazně proti kapitulaci, ale u prezidenta Beneše nepochodil. V březnu 1939 velel vojenské obraně Podkarpatské Rusi před maďarskou invazí. V květnu uprchl z okupované vlasti do Polska, kde založil první zahraniční jednotku českého protinacistického vojenského odboje. Po napadení Polska mu podařilo uniknout sovětskému zajetí a dostat se do Paříže, kde se formovalo česko-slovenské politické a vojenské odbojové centrum. Později byl nucen emigrovat do Velké Británie. V exilu patřil mezi výrazné odpůrce politiky Edvarda Beneše, který jej také v říjnu 1940 postavil mimo vojenskou službu a znemožnil mu podílet se na vedení odboje. Do Československa se už nikdy nevrátil. V červenci 1945 byl na návrh československé vlády zbaven hodnosti armádního generála, kterou později úspěšně vysoudil u britského soudu zpět. V exilu se nadále politicky angažoval, mimo jiné spolupracoval i se sudetoněmeckými organizacemi a v roce 1958 obdržel Evropskou cenu Karla IV.  Zemřel 11. června 1963 v rakouském Feldbachu věku 71 let. Lev Prchala získal od Ústavu pro studium totalitních režimů Cenu Václava Bendy za rok 2023 in memoriam za statečný boj proti nacistické i komunistické totalitě a odvážné činy při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv.

Související: