Ústav pro studium totalitních režimů prostřednictvím svých zaměstnanců, kolegyň a kolegů, vyjadřuje hlubokou lítost a upřímnou soustrast všem, jichž se hrozný čin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy dotkl osobně, profesně, lidsky.

Vychází v pořadí už 64. číslo historické revui Ústavu pro studium totalitních režimů Paměť a dějiny. Jeho středobodem je výročí vydání knihy Alexandra Solženicyna Souostroví Gulag, která sehrála stěžejní roli v povědomí o povaze a rozsahu sovětských represí.

Před 80 lety byla uzavřena Československo-sovětská spojenecká smlouva, která vzbuzovala rozporuplné reakce už při svém podpisu a vzbuzuje je dodnes. Možné důvody, proč se tak stalo, padly v rámci semináře, který na toto téma uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů.

V říjnu se v Berlíně uskutečnilo Evropské vzpomínkové sympozium, které od roku 2012 každoročně pořádá mezinárodní iniciativa Evropská síť Paměť a solidarita (European Network Rememberance and Solidarity, ENRS).

Ve čtvrtek 7. prosince se ve slovenské Bratislavě uskutečnila mezinárodní vědecká konference věnovaná 75. výročí přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Českou republiku zde zastoupil právní historik Kamil Nedvědický a badatel Petr Placák z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Hudebník a literát Vratislav Brabenec podpořil připravované anglické vydání knihy Podzemní symfonie Plastic People autorů Františka Stárka Čuňase a Martina Valenty, kterou vydal v roce 2018 Ústav pro studium totalitních režimů spolu s nakladatelstvím Argo.

Očistit jméno Lva Prchaly, potažmo navrácení mu vojenské hodnosti armádního generála, bylo motem semináře, který ve středu 6. prosince 2023 spolu s Ministerstvem obrany ČR uspořádal Ústav pro studium totalitních režimů v pražském hotelu DAP.

Ředitel Resortního státního archivu Bezpečnostní služby Ukrajiny Andrij Kohut (HDA SBU) s kolegou Timurem Lavrenčukem navštívil Ústav pro studium totalitních režimů. Během setkání byla dohodnuta konkrétní podoba společných akcí a výstupů.

Jak zacházet s budovami s problematickou minulosti? Jak se vypořádat s historickou zátěží na místech konkrétních činů a událostí? Můžeme v klidu pracovat tam, kde byli lidé mučeni a vraždění? Lze takové objekty „uzdravit“? A pokud ano, jakou formou?

Film a dějiny: Hrozba – obraz nepřítele byl název konference Ústavu pro studium totalitních režimů, která v úterý 5. prosince proběhla po celý den v Radosti na pražském Žižkově.