Proč v roce 1943 podepsal prezident Beneš smlouvu se SSSR?

(19. 12. 2023) – Před osmdesáti lety byla v Moskvě podepsána Československo-sovětská spojenecká smlouva, která vzbuzovala rozporuplné reakce už při svém podpisu a vzbuzuje je dodnes. Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Muzeum Policie České republiky při této příležitosti uspořádal 12. prosince 2023 seminář, v němž se na tuto událost podíval z různých úhlů. Garant akce doc. Jaroslav Rokoský k tomu řekl: „Interpretace a úhly pohledu bývají různé, což je dobře. Máme o čem přemýšlet a o co se přít. V tom roce 1943, kdy české země byly pouhým protektorátem a politická exilová reprezentace usilovala o obnovu Československa, byl výsledek a konec války nejistý. Hitler chtěl zničit demokracii a Západ, Stalin, který se stal dočasným spojencem, chtěl zničit demokracii a Západ. Spojenectví se Sověty přispělo k porážce hitlerovského Německa, ale současně tou smlouvou Československo vykročilo do sovětské sféry vlivu, do sovětského područí.“

V rámci semináře Československo-sovětská smlouva z 12. prosince 1943 zaznělo ve dvou panelech šest příspěvků. Kamil Nedvědický (ÚSTR) se věnoval otázce legitimity Prozatímního státního řízení k uzavírání mezinárodních smluv, Stanislav Kokoška (ÚSTR) seznámil s ohlasy vývoje československo-sovětských vztahů v době ustanovení Protektorátu Čechy a Morava a Jan Cholínský (ÚSTR) vzpomněl projevy nesouhlasu s uzavřením československo-sovětské smlouvy mezi českými a slovenskými protinacistickými exulanty. Ve druhém bloku se historik Jaroslav Rokoský (ÚSTR) zaměřil na reakce agrárníků na československo-sovětskou smlouvou z 12. prosince 1943, která byla podepsána v den desátého výročí úmrtí jejich vrcholného představitele Antonína Švehly. Josef Halla z bratislavského Ústavu pamäti národa přidal výčet ohlasů na uzavření smlouvy na Slovensku v době existence Slovenského štátu a na závěr pohovořil Jan Kalous (Muzeum paměti XX. století, ÚSTR) o Benešově bláhové představě vytvořit z poválečného Československa jakýsi most mezi Východem a Západem.

Pouť Edvarda Beneše, trpícího mnichovským syndromem, jako představitele Prozatímního státního zřízení do bolševické metropole, měla přispět k mezinárodnímu zajištění nového Československa. Smlouva se Sovětským svazem, uzavřená na dobu 20 let, měla přinést úzkou a přátelskou spolupráci obou zemí, ale Československo s ní vykročilo do sovětského područí. „Prozatímní státní zřízení samozřejmě mělo legitimitu k tomu uzavírat smluvní závazky, která ale odpovídala míře té legitimity, kterou měla odvozenou od českého a slovenského národa. V danou chvíli je největší problém asi v tom, že byla uzavřena smlouva na 20 let, která vlastně zavazovala reprezentaci Československa poté, co bude osvobozeno Československo v předmnichovských hranicích. Tam je velice sporné, zdali k takovéto smlouvě Prozatímní státní zřízení legitimitu opravdu mělo,“ uvedl ve svém příspěvku právní historik Kamil Nedvědický z Ústavu pro studium totalitních režimů. Z akce byl pořízen videozáznam a je k dispozici na kanálu ÚSTR na Youtube.com.