Martin Jindra o Miloni Zemenovi, faráři obdařeném odvahou víry

 
Miloň Zemen při jednom ze křtů v Českém Krumlově (nedatováno)

(27. 12. 2023) – Právě dnes 27. prosince před 100 lety se v Praze v rodině vojáka a ruského legionáře narodil Miloň Zemen, farář Církve československé husitské, který byl za své přesvědčení a víru po celý svůj život ze strany komunistické moci všemožně šikanován. „Ke křesťanskému životu je třeba mnoho odvahy. Člověk musí mít odvahu uvidět sebe v pravdivém zrcadle, své činy, slova i myšlenky ve světle Božích požadavků. Musí mít odvahu vytrpět trapnost své existence a hrůzu soudu a ošklivost k sobě. Musí umět doznat svou vinu, mít odvahu přiznat se k ní, mít pokoru k prosbám za odpuštění. Musí mít odvahu nezůstat ve vlastním ‚pocitu méněcennosti‘, ale odvážit se uvěřit v milost odpuštění… Odvaha víry není něco, co se probouzí s demokratizací politického života. Odvahu víry si můžeme jenom vyprosit. A to znamená nepohrdat modlitbou a nepodceňovat milost Ducha svatého… Jen odvaha víry z Ducha svatého nás i dnes převede přes lávku nejistot. Jen v odvaze víry smíme jít vstříc budoucnosti, která patří Kristu.“ Těmito slovy se v dubnu 1968 obracel ke své Církvi československé (husitské) dlouholetý českokrumlovský farář Miloň Zemen.

Z dědictví naplněného života Miloně Zemena (1923–1986) by se dalo připomenout mnohé. Od svého povolání ke kněžství totiž vynikal hloubkou zbožnosti a opravdovostí víry. Už ve své první náboženské obci Církve československé (husitské) na Kladně byl v roce 1948 konfrontován s nevůlí nastupující moci, když kvůli svým aktivitám v YMCA podstoupil svůj první výslech. Státní bezpečnost potom evidovala jeho „nepřátelskou činnost“ od roku 1958.

Když začal v Československu řádit duch ateismu, uspořádal v roce 1950 společně s farářem Václavem Mikuleckým zcela neobvyklou dvoudenní misijní akci ve Volduchách u Rokycan. Když církevní tajemníci tlačili na formalizování okrskových setkání a zamezovali vzájemnému sdílení duchovních a laiků, inicioval společně s faráři Františkem Kostkou a Jiřím Bauerem konání okrskových besed pro věřící. Když pokulhávalo teologické studium v okrscích a diecézích, dal s přáteli vzniknout myšlence teologických poradních sborů a Chebským teologickým seminářům (1957–1959). Když komunistický propagandista dezinterpretoval dílo a myšlení J. A. Komenského otevřeně se ohradil a byl „z trestu“ přeložen z Karlových Varů do Českého Krumlova.


Vlevo: farář od sv. Martina Miloň Zemen před vchodem do modlitebny / Vpravo: Evidenční a posléze signální svazek vedla StB na Zemena od roku 1958

Miloň Zemen ale dobře věděl, že nepotřebuje oslňovat a získávat si uznání, nýbrž nezištně, prostě a tiše sloužit. A tak i v Českém Krumlově rozorával pole víry a zaséval. Dokázal se veřejně zastat římskokatolického kněze Emila Soukupa, když byl církevním tajemníkem napadán, že rozvrací prorežimní Sdružení katolických duchovních Pacem in terris. „Tehdy se mě pan farář Miloň Zemen zastal, což od něho tehdy vyžadovalo odvahu,“ napsal mi v roce 2013 Mons. Soukup. Když se v druhé polovině šedesátých let minulého století začalo uvnitř Církve československé (husitské) kolem osobnosti faráře Václava Mikuleckého utvářet společenství duchovní obnovy, jež se snažilo pohnout stojatými a někdy i smrdutými církevními vodami, stal se Miloň Zemen zcela přirozeně jedním z jeho údů. Po odchodu faráře Milana Matyáše z Rudolfova otevřel svoji náruč tamější živé skupině mládeže. A dalo by se pokračovat…

Poslední den roku 1985 si Miloň Zemen do svého deníku zapsal: „Byl to dobrý rok – i když často byly tělesné potíže, srdeční slabost a podobně. Jezdil jsem autem – Křemže, Kaplice, Besednice i Budějovice. Ale šlo to. Hlavní však je, že jsem celoročně zvládal breviář a řadu dobrých knih. Vyšlo pár článečků v Českém zápase. Nic zvláštního – jen pár důrazů na vnitřní charakter křesťanství, na což se někdy u nás zapomíná. Prohloubil jsem trošku svoji víru, žil novou nadějí. Pracoval jsem a sloužil lidem – nesl jim Krista, Slovo života. Kéž by ten příští rok nebyl horší!“ Není třeba nic dodávat, snad jen poděkovat.

Civilní momentka Miloně Zemena z roku 1974

Připravil MARTIN JINDRA

Foto archiv autora