Odbojář František Wiendl slaví 100. narozeniny, gratulujeme

František Wiendl, bojovník proti nacistické a komunistické totalitě, oslavil na Silvestra své 100. narozeniny. Narodil se 31. prosince 1923 v Klatovech do rodiny tesařského mistra, jeho otec František Wiendl st. se dostal za první světové války do ruského zajetí a roku 1917 tam zažil říjnovou revoluci. Tato zkušenost ovlivnila postoj rodiny ke komunismu. Za protektorátu se s otcem aktivně zapojili do protinacistického odboje – působili v odbojové skupině Lidice, kterou otec založil. Její činnost zahrnovala rozšiřování letáků, shromažďování zbraní, přípravu povstání, ale také podporování rodin těch, kteří byli uvězněni. V květnu 1945 se zapojili do povstání v Klatovech, které povstalci osvobodili od Němců ještě před příchodem americké armády.

Nástup komunistů k moci, a především smrt Jana Masaryka, přiměla Wiendlovy a jejich přátele z války zapojit se do odboje proti komunistům. „My to pokládali za fakt, že byl vyhozen z okna. Vnímali jsme to jako vraždu. Táta hned poté svolal lidi, které znal z protinacistického odboje, k nám do bytu, a mluvili o tom, že proti bolševikovi musíme něco dělat,” vzpomínal na tuto událost František Wiendl v roce 2019 v rámci projektu Paměť národa. Nejprve psali hlavně protikomunistická hesla, tiskli letáky. Od dubna 1949 také převáděli uprchlíky přes hranice, měli kontakty s agentem-chodcem Aloisem Suttým. Do Západního Německa se jim podařilo převést téměř tři desítky osob. Skupina byla ale zakrátko odhalena a její členové zatčeni. Wiendl byl držen v temnici, kterou později popisoval jako nejhorší období z celého víc než desetiletého pobytu ve vězení: „Byla tam jen betonová podlaha a pryčna bez deky. Vycházel jsem jenom na výslechy, vždy ráno, odpoledne a večer. U výslechů mě byli pěstmi do ramen, do prsou. Do obličeje ne. Chtěli po mně přiznání, žádné informace nepotřebovali, protože vše měli detailně popsáno od toho udavače”. Kurýr Suttý byl odsouzen k trestu smrti a oběšen, Wiendlův otec dostal trest ve výši 25 let a samotný František Wiendl byl odsouzen k 18 letům vězení. V komunistických lágrech a věznicích nakonec strávil více než deset let. Šest let byl v jáchymovských uranových dolech a další čtyři roky na Pankráci. Domů se vrátil až v dubnu 1960, tři týdny před rozsáhlou amnestií.

Roku 1968 v Klatovech František Wiendl spoluzakládal pobočku K231, ale v nějaké velké politické změny nevěřil: „Pražské jaro dělali komunisté. A těm já nevěřím. Jsem přesvědčený, že pokud se chce komunismus udržet, musí se držet totalitou. A tak žádný socialismus s lidskou tváří není udržitelný, protože pokud by to nedrželi mocí, zhroutilo by se to,” vzpomínal později. Proto ani nezkoušel žádat o rehabilitaci. Změny v roce 1989 už byly o něčem jiném. V březnu 1990 byl jedním ze zakládajících členů Konfederace politických vězňů. Roku 2004 se stal předsedou její klatovské pobočky. František Wiendl je držitelem Řádu TGM III. stupně či ceny Paměti národa, rovněž je čestným občanem města Klatovy. V roce 2019 získal také Cenu Ústavu pro studium totalitních režimů za statečné občanské postoje v době nacistické okupace a komunistické diktatury. Tehdy to pro něj byl „dárek“ k 70. výročí jeho zatčení, které se odehrálo 20. listopadu 1949. V minulém roce 2023 vyšla také kniha jeho vzpomínek Oplocený čas – Vzpomínky politického vězně, kterou připravil jeho syn Jan Wiendl.

Panu Františku Wiendlovi děkujeme za jeho neslábnoucí úsilí o demokracii a připomínání zločinů totalitních režimů na našem území. Přejeme pevné zdraví a dostatek životního elánu do dalších let.