Aktuality — archiv

Vzpomínek na léta věznění či zážitky z nacistických kriminálů a lágrů byla od druhé světové války publikována již celá rada. Zaznamenané svědectví odbojáře Antonína Mádla se v tomto směru dosti liší. Ten své prožitky sděloval formou komiksu.

Státní bezpečnost fungovala v komunistickém režimu nejen jako mocný nástroj totality v boji proti „vnitřnímu nepříteli“, ale také jako zdroj informací o náladách ve společnosti. V červenci 1989 již bylo znát, že se „Listopad“ nezadržitelně blíží …

Na plénu Senátu Parlamentu České republiky byla 10. července 2024 vzata na vědomí Výroční zpráva Ústavu pro studium totalitních režimů a Archivu bezpečnostních složek za rok 2023. Z 69 přítomných senátorek a senátorů, bylo 62 pro a nikdo nebyl proti.

Ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů připravil Archiv bezpečnostních složek ČR výstavu „Ideopolicie – Správa kontrarozvědky pro boj proti vnitřnímu nepříteli 1974-1988“. Je přístupná on-line a zcela zdarma.

Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice Senátu PČR vzal v úterý 9. července bez výhrad na vědomí Výroční zprávu Ústavu pro studium totalitních režimů a ABS za rok 2023 a doporučil plénu Senátu, aby tuto výroční zprávu za rok 2023 vzalo na vědomí.

Historička Pavla Plachá v aktuálním vydání historické revui Paměť a dějiny detailně prozkoumala dramatický životní příběh Žofie Veselíkové, kterou nejen její dcera, operní pěvkyně Soňa Červená, líčila jako oběť totalitních režimů.

Je zcela obvyklé, že se na Ústav pro studium totalitních režimů, respektive „jeho“ historiky a badatele, obracejí při tvorbě svých odborných pořadů nejrůznější média. V poslední době mají o takovou spolupráci zájem i média ze zahraničí.

V závěru června se na různých místech Prahy uskutečnily pietní akty uctívající oběti totalit, na kterých byli přítomni také zástupci Ústavu pro studium totalitních režimů. Připomněli jsme si tím Den památky obětí komunistického režimu.

V polovině června 1989 se začala šířit a podepisovat rezoluce, která do historie vešla pod názvem Několik vět. Petice byla otevřená a mohl ji podepsat každý, kdo souhlasil s jejím zněním. Jejím hlavním autorem byl Václav Havel.

V Plzni se sešly desítky kriminologů, právníků a dalších expertů na konferenci, na které se zabývaly kriminologickými, trestněprávními a dalšími aspekty minulosti, přítomnosti i budoucnosti sankčního systému, práce s pachateli či oběťmi.