První ucelená biografie, která objektivně zkoumá mimořádný životní příběh armádního generála Jana Syrového.

Dva životy, dvě jména, dva pohledy na sovětský komunismus a jeho poválečnou expanzi do východní Evropy. Zdají se úhledně oddělené, a přesto je spojuje zkušenost jednoho člověka a jeho snaha pochopit naděje a tragédie 20. století.

Knihu tvoří převážně přepis rozhovorů, které autor pořídil v letech 2006–2015 jak v Izraeli, tak v České republice a které byly doplněny podrobným poznámkovým aparátem. Součástí knihy je též několik studií a sbírka dokumentů získaných během rozsáhlého výzkumu v archivních materiálech bývalých československých tajných služeb (civilních i vojenských) a z odtajněného spisu britské zpravodajské služby o Petru Artonovi.

Psycholožka Dana Němcová (*1934) patří k významným osobnostem poválečné české společnosti. Svými myšlenkami, postoji a charakterem ovlivnila velké množství významných osobností. Kniha vychází z dochovaných rozhovorů, výpovědi z nich pečlivě spojuje a vytváří z nich tak souvislé svědectví o ní i o více než šedesáti letech českého kulturního, společenského a veřejného života. Cennou součástí knihy je její bohatý fotografický doprovod.

Celoživotní bojovnice za lidská práva, první žena v ústředním výboru Portugalské komunistické strany a vězeňkyně fašistického Salazarova režimu Cândida Ventura ve své knize vzpomíná na život v ilegalitě, na zážitky z návštěvy SSSR, které zviklaly její přesvědčení o komunistickém režimu, i na léta strávená v socialistickém Československu, kde se po rozdrcení Pražského jara armádami států Varšavské smlouvy s komunismem definitivně rozešla.

Faksimile cenného dokumentu, pamětí Vladimíra Levory z období kolem druhé světové války a po ní, vychází jako doprovodná publikace k výstavě Levorových výtvarných prací.

Čtenářům se poprvé dostávají do rukou vzpomínky Marty Procházkové-Kastnerové  na její maminku Helenu Koželuhovou-Procházkovou, které jsou cenným svědectvím o poválečné době. Uvádějí řadu dosud neznámých detailů ze života této dnes již pozapomenuté osobnosti české poválečné politické žurnalistiky a jedné z nejvýraznějších postav Československé strany lidové.

Kniha je otřásajícím svědectvím o době, ve které se za velké ideály skryly i ty nejtěžší zločiny. Tentokrát se nejedná o pohled „jasné oběti“, ale manželky jednoho z těch, kteří obludnou mašinerii pomáhali budovat, aby nakonec skončili na jejím popravišti.

První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin.

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.