31. SRPNA

● 2003: † Pavel Tigrid

spisovatel, novinář, politický aktivista, politik, vydavatel, překladatel, redaktor a dramatik, jeden z nejvýznačnějších představitelů českého protikomunistického exilu

foto Archiv Prokopa Tomka

Pavel Tigrid se narodil jako Pavel Schönfeld 27. října 1917 v Praze a vyrůstal v demokratické Československé republice. V roce 1936 maturoval a ještě téhož roku se zapsal na práva, v té době již začal přispívat svými texty do Studentského časopisu, věnoval se také divadlu. V březnu 1939 unikl před nacismem do exilu, působil v exilovém vysílání rádia BBC v Londýně. V té době si také změnil své příjmení na Tigrid. V Londýně Tigrid také úzce spolupracoval s předsedou exilové vlády Msgr. Janem Šrámkem, pod jehož vlivem se přiklonil ke katolické víře. Přesto, že období v Londýně nebývá v souvislosti s ním příliš vzpomínané, pro něj samotného bylo velmi důležité. „Seznámil se tam s tím, co jej pak provázelo v dalších desetiletích: s organizační a vydavatelskou činností, prací v rozhlase, žurnalistikou, kritikou, životem v exilu i politikou. V Londýně dozrál. Ze studenta se stal osobností,“ píše v knize Pavel Tigrid. Volá Londýn (ÚSTR 2017) historik Prokop Tomek. Všechny v Londýně nabyté zkušenosti Tigrid bohatě využil nejprve jako novinář v poválečném Československu, v době druhého exilu, pak i jako spolutvůrce programového schématu Radia Svobodná Evropa, či při zakládání časopisu Svědectví v roce 1956. Komunistickým režimem v Československu byl považován za nejnebezpečnějšího představitele exilového protikomunistického odboje. Dokonce se v roce 1964 připravoval jeho únos, akce se však nezdařila. Kromě toho na něj byli nasazováni agenti StB a jeho činnost byla permanentně monitorována. Jako externí spolupracovník Svobodné Evropy pravidelně a ostře vystupoval proti totalitnímu režimu v Československu, spolupracoval rovněž s českým vysíláním BBC. Po listopadu 1989 se vrátil do vlasti, kde se snažil jako poradce prezidenta Václava Havla nebo jako ministr kultury podpořit transformaci země k demokracii. V roce 2003 se Pavel Tigrid rozhodl pro dobrovolný odchod ze života, přestal brát životně důležité léky a umírá 31. srpna ve věku 85 let.

Související:

● 1931:  ⃰  Václav Veber

historik zabývající se výzkumem protikomunistického odporu a odboje

foto ÚSTR / Přemysl Fialka

Václav Veber se narodil 31. srpna 1931 v Kojetíně. Absolvoval Pedagogickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze a poté na ní působil jako odborný asistent, než do stejné pozice nastoupil na Filozofické fakultě UK. V roce 1967 získal titul docenta. V roce 1970 musel ale z politických důvodů z univerzity odejít a komunistický režim mu znemožnil působit ve školství, a tak se živil manuálními profesemi a mimo jiné působil také jako fotbalový trenér. Pedagogem se opět stal až v roce 1990, kdy se vrátil na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy v Praze. V dalších letech působil na Filozofické fakultě Univerzity Hradec Králové a vyučoval také na Metropolitní univerzitě Praha. Odborně se zabýval dějinami 20. století se zaměřením na dějiny východní Evropy a Ruska a dějinami „sjednocené Evropy“. Během svého pedagogického působení se mu podařilo vychovat nejednu generaci českých historiků. V roce 2008 založil v Ústavu pro studium totalitních režimů skupinu pro výzkum třetího odboje, kterou několik let vedl. Je autorem mnoha odborných publikací, které požívají zaslouženého uznání jak v historické obci, tak mezi laickou veřejností. Zemřel 24. května 2016 v Hradci Králové ve věku 84 let. V roce 2025 získal Václav Veber za hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv a výrazný přínos historické vědě při poznávání soudobých dějin od Ústavu pro studium totalitních režimů in memoriam Cenu Václava Bendy.

Související: