12. PROSINCE

● 1943: Československo-sovětská smlouva

Smlouva o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci mezi Československem a Svazem sovětských socialistických republik

foto Národní archiv

Dvoustranná smlouva podepsaná 12. prosince 1943 mezi československou exilovou vládou a Sovětským svazem. V Moskvě ji 12. prosince 1943 podepsali československý velvyslanec Zdeněk Fierlinger a sovětský komisař zahraničních věcí Vjačeslav M. Molotov. Přihlíželi Josef Vissarionovič Stalin a Edvard Beneš. Uzavřena byla na 20 let a prodloužena byla v roce 1963. Smlouva byla výrazem nové zahraničněpolitické orientace československé zahraniční vlády a znamenala závazek o vzájemném postupu ve válce proti Německu a základní předpoklady budoucí poválečné spolupráce. Podle Benešova záměru měla zabránit zasahování SSSR do vnitřních záležitostí poválečného Československa. Podle Stalinovy interpretace však právě zásahy tohoto druhu legalizovala. Ve svých důsledcích pak tato smlouva právě umožňovala uplatnění sovětského vlivu v poválečné střední Evropě.

Související:

● 1935:  ⃰  Alexandra Součková, roz. Kovářová

účastnice protikomunistického odboje, politická vězeňkyně

foto Kancelář Senátu ČR

Alexandra Součková, rozená Kovářová se narodila 12. prosince 1935 v Praze. Pochází z demokraticky smýšlející pražské rodiny, která před válkou udržovala styky s rodinou Masarykových. Ona sama chodila na reálné gymnázium a po komunistickém převratu se nejpozději od roku 1954 aktivně podílela na odboji vůči totalitnímu režimu v rámci skupiny, kterou vedla její matka Marie Božena. Společně s dalšími odbojáři shromažďovali informace o hospodářské situaci v Československu, které předávali redaktorovi Rádia Svobodná Evropa. V květnu 1955 byla komunistickou tajnou policí s jednou ze zpráv odhalena francouzská spojka skupiny Yvonne Gossart, a brzy poté byli pozatýkáni všichni členové této protirežimní organizace. Podle rozsudku Nejvyššího soudu byla v květnu 1955 Alexandra Součková ve věku pouhých dvaceti let odsouzena za velezradu ke čtyřletému trestu odnětí svobody, propadnutí majetku a ztrátě čestných práv občanských. Celý trest vykonala v pardubické věznici, odkud byla propuštěna až v roce 1959. Po propuštění nějaký čas pracovala jako dělnice u pásu či ve skladu, později se dostala na stavební nástavbu a začala v tomto oboru pracovat jako projektantka. Po politické změně v roce 1989 se angažovala v pražské pobočce Konfederace politických vězňů. Od Ústavu pro studium totalitních režimů získala v roce 2025 Alexandra Součková za statečné občanské postoje v době komunistické totality a aktivní činnost při hájení hodnot svobody, demokracie a lidských práv, a za výrazný přínos k návratu svobody a demokracie Cenu Václava Bendy.

Související: