„V době narůstajícího napětí mezi Ruskem a Polskem v posledním desetiletí se ruské pamětní místo Katyň stalo názorným příkladem konfrontačního vývoje historické paměti,“ píše v úvodu svého obsáhlého materiálu Místo paměti Katyň v aktuálním vydání revue Paměť a dějiny historik Tomáš Sniegoň.

Právě dnes před 70 lety brzo ráno vyhasly na nádvoří věznice Praha-Pankrác životy tří policistů – Josefa Maceje (47), Josefa Kmínka (43) a Karla Strmisky (42). Tito muži se režimu hodili jako exemplární případ nebezpečnosti příslušníků SNB „nakažených“ duchem první republiky a jejich poprava měla především zastrašit všechny kolegy s podobnou profesní minulostí.

Právě dnes 7. srpna před pěti lety zemřel generálporučík Jaroslav Klemeš (95), bývalý radiotelegrafista výsadku Platinum-Pewter a účastník Pražského povstání v květnu 1945. Byl posledním žijícím parašutistou vysazeným v protektorátu.

Dnes 5. srpna ve věku 100 let zemřel profesor Felix Kolmer, celoživotní nadšený skaut, vědec a muž, který přežil několik koncentračních táborů. V listopadu 1941 jako člen tzv. Aufbaukommanda putoval do Terezína, kde pracoval při zakládání ghetta, později byl svědkem hrůz odehrávajících se v Malé pevnosti a stal se členem tamního podzemního hnutí.

Právě dnes 5. srpna před 122 lety se narodil Adolf Procházka, právník, vysokoškolský učitel a politik Československé strany lidové. Za tuto stranu vedl v poválečné československé vládě resort ministerstva zdravotnictví a byl jedním z těch, kteří 20. února 1948 podali demisi.

„… na svobodě jsem se pořád zabývala perzekucí jiných lidí, a když ruka režimu dopadla i na mě, určitým způsobem se mi ulevilo. Zakusit vězení na vlastní kůži je užitečná zkušenost. Tehdy už tam nepanovaly poměry jako v padesátých letech,“ říká Dana Němcová ve své vzpomínkové knize Děj se co děj, nemáte se čeho bát…

Právě dnes 3. srpna před 71 lety vyhasly na dvoře jihlavské věznice životy kněží Františka Pařila a Václava Drboly v souvislosti s babickými událostmi. Faráře Pařila z Horního Újezdu sledovala Bezpečnost dlouho, protože agitoval mezi věřícími pro Stranu lidovou a politiku komunistů kritizoval jako „bezbožeckou“ a neodpovědnou.

Před pár týdny jsme sledovali několikadenní anabázi 82leté Mileny Ručkové za jejími, po letech objevenými, anglickými sourozenci. Historička Pavla Plachá o celém dojemném finále napsala do aktuálního vydání revue Paměť a dějiny.

Nástup docenta Ladislava Kudrny do čela Ústavu pro studium totalitních režimů v květnu letošního roku předznamenává návrat instituce k jejím kořenům. To znamená také k jejím ideovým zakladatelům. Na jednoho z nich, pana Jána Langoše, který by se právě dnes dožil 76 let, vzpomíná bývalý disident, novinář, český politik a aktivista v oblasti lidských práv, v 90. letech ministr vnitra České republiky Jan Ruml.

V úterý 1. srpna před osmasedmdesáti lety vypuklo v Polsku Varšavské povstání. Oproti Pražskému povstání z května 1945 nebylo spontánní, ale dopředu dlouho připravované ilegální polskou Zemskou armádou. Neskončilo však jejím vítězstvím, nýbrž porážkou.