STALO SE: 8. srpna
Právě dnes před 70 lety brzo ráno vyhasly na nádvoří věznice Praha-Pankrác životy tří policistů – Josefa Maceje (47), Josefa Kmínka (43) a Karla Strmisky (42). Tito muži se režimu hodili jako exemplární případ nebezpečnosti příslušníků SNB „nakažených“ duchem první republiky a jejich poprava měla především zastrašit všechny kolegy s podobnou profesní minulostí.
Vrchní strážmistr Strmiska byl označen za hlavu protistátní skupiny příslušníků SNB, podstatou činnosti měla být příprava státního převratu, vedeného s pomocí amerických vojsk, která by přišla na pomoc ze západního Německa. Do ilegální činnosti měl Strmiska, který byl po zatčení podroben surovým výslechům, zapojit řadu dalších osob, současně se chystal vyzradit tajné skutečnosti nepřátelům na západě. Strmisku podle vyšetřovatelů prý motivoval především „stesk po letech první republiky, kdy jako četník požíval výsadního postavení a užíval si vrchnostenské autority, jíž po vítězství lidu pozbyl“. Jeho skutečná odbojová činnost spočívala v pomoci při organizování tajné finanční sbírky na pomoc rodinám politických vězňů, do níž opakovaně přispíval. Strmiska byl uznán vinným z velezrady a vyzvědačství a odsouzen k trestu smrti oběšením. Dokonce padlo rozhodnutí, aby byl rozsudek vykonán v den, kdy jeho dcera slavila narozeniny. Vdovu s dětmi následně vystěhovali z bytu, zabavili jim nábytek a donutili se nastěhovat do jedné sklepní místnosti bez oken. Rozsudek Státního soudu a zastavení trestního stíhání Karla Strmisky bylo zrušeno Vyšším vojenským soudem v Příbrami posledního října 1990. V roce 2018 byla v rámci projektu Poslední adresa umístěna na dům U vysočanského pivovaru 10 v pražských Vysočanech vzpomínková tabulka.