Aktuality — archiv

Před pár týdny jsme sledovali několikadenní anabázi 82leté Mileny Ručkové za jejími, po letech objevenými, anglickými sourozenci. Historička Pavla Plachá o celém dojemném finále napsala do aktuálního vydání revue Paměť a dějiny.

Nástup docenta Ladislava Kudrny do čela Ústavu pro studium totalitních režimů v květnu letošního roku předznamenává návrat instituce k jejím kořenům. To znamená také k jejím ideovým zakladatelům. Na jednoho z nich, pana Jána Langoše, který by se právě dnes dožil 76 let, vzpomíná bývalý disident, novinář, český politik a aktivista v oblasti lidských práv, v 90. letech ministr vnitra České republiky Jan Ruml.

V úterý 1. srpna před osmasedmdesáti lety vypuklo v Polsku Varšavské povstání. Oproti Pražskému povstání z května 1945 nebylo spontánní, ale dopředu dlouho připravované ilegální polskou Zemskou armádou. Neskončilo však jejím vítězstvím, nýbrž porážkou.

Snacha Masarykova kancléře Přemysla Šámala byla za války vězněna v koncentračním táboře Ravensbrück. Jejího manžela, zoologa Jaromíra Šámala, nacisté za odbojovou činnost popravili a jejich děti dali k adopci do německé rodiny.

Dnes 22. července zemřel vě věku 83 let akademický malíř a politický vězeň Pavel Vošický. Patřil od mladí mezi odpůrce komunistického režimu. Když ve vojenské uniformě navštívil knihovnu Britského velvyslanectví, začala se o něj intenzivně zajímat Státní bezpečnost.

Kniha Ženy v politice historičky Jany Kočiškové představuje většinu vrcholných političek v Československu v letech 1948-1968. Mnoho z nich mělo za sebou i odbojovou zkušenost. V případě členek poválečného ústředního výboru KSČ byla tato zkušenost dokonce přímo vyžadovaná.

Správa sledování StB využívala před rokem 1989 v Praze pro své potřeby desítky budov, včetně řady památkově chráněných. Nezajímala se přitom o jejich stavební stav a vzhled, ale pouze o praktický potenciál jejich využití a možnosti konspirace.

V rámci projektu Poslední adresa a ve spolupráci s organizací Post Bellum jsme umístili pamětní plaketu sedláku Janu Skřipkovi na jeho rodném statku. Skřipka byl v roce 1950 odsouzen v procesu s protikomunistickou odbojovou organizací Světlana a o sedm let později zemřel ve vězení.

S příchodem letních měsíců se část české společnosti dostává do takzvané okurkové sezóny, tedy období, kdy se toho moc neděje, pracuje se takzvaně letně a spíše se přemýšlí nad zábavou a odpočinkem. V případě Ústavu pro studium totalitních režimů to ale vůbec neplatí.

Ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů doc. PhDr. Ladislav Kudrna Ph.D. ve středu 13. července 2022 představil nové složení své vědecké rady. Návrh členů jednomyslně schválila Rada Ústavu pro studium totalitních režimů.