STALO SE: 12. srpna

Právě dnes před 80 lety zemřel major generálního štábu Karel Řezníček. Byl vojákem tělem i duší. Ještě mu nebylo osmnáct a nastoupil jako dobrovolník prezenční službu u c. k. pěšího pluku, záhy byl odveden, vycvičen a poslán na ruské a poté italské bojiště. Po návratu z fronty se v období mezi válkami vzdělával, absolvoval Válečnou školu v Praze a v září 1936 nastoupil jako přednosta jižní sekce do generálního štábu.

Po likvidaci čs. branné moci se ihned zapojil do odbojové činnosti, dokonce byl v přímém spojení s generálem Eliášem. V polovině prosince 1939 byl ale zatčen gestapem a vězněn na Pankráci, pak v Drážďanech, Cvikově a Berlíně. V soudním procesu v roce 1941 byl za přípravu velezrady odsouzen (pro nedostatek důkazů) na dva roky káznice. Propuštěn však nebyl, naopak putoval zpět na Pankrác, odtud do Terezína a z něj v červnu 1942 odeslán s poznámkou „návrat nežádoucí“ do Osvětimi. Zde podle úmrtního listu ve středu 12. srpna 1942 v 6.25 hod. zemřel. Skutečná příčina smrti zůstala neznámá. Po osvobození byl in memoriam vyznamenán Čs. válečným křížem 1939 a povýšen na plukovníka. Jméno plk. Karla Řezníčka je uvedeno na pietní desce na pražském Vítězném náměstí věnované „památce těch, kteří v předvečer 2. světové války připravovali v generálním štábu vlast k obraně a v letech následujících za její svobodu zaplatili svými životy“.


Snímek vlevo z knihy Eduard Stehlík a Ivan Lach: Vlast a čest byly jim dražší nežli život (2000)