Téma perzekuce a odboje Svědků Jehovových za druhé světové války byly obsahem přednášky a následné diskuze pod názvem Badatelé Bible – příběh neuvěřitelné odvahy, která proběhla 4. října v berlínském muzeu Topografie teroru i za účasti historičky Pavly Plaché.

V sobotu 24. září jsme v norském Centru Falstad, bývalém vězeňském táboře, otevírali výstavu Příběh mého otce, která je uměleckým svědectvím o cestě do Norska po otcových stopách, totálně nasazeného za druhé světové války.

Mezi hlavní hosty festivalu Past not passed v bulharské Sofii, patřil také ředitel ÚSTR docent Ladislav Kudrna. V rámci návštěvy bulharské metropole došlo i na setkání s Aleksandrem Dimitrovem (75), bulharským hrdinou, který v roce 1968 protestoval proti okupaci Československa.

Cenu Dveře ke svobodě převzal na právě skončeném mezinárodním filmovém festivalu v polské Gdyni historik ÚSTR Petr Blažek. Získal ji za svůj historický výzkum a dlouholetou spolupráci s festivalem.

Dne 28. září před 121 lety se narodil lidovecký politik Stanislav Broj (49). Po únoru 1948 skončil v komunistickém vězení a byl odsouzen k trestu smrti. Vinou komunistické strategie zapomnění jde dnes téměř o neznámou postavu našich poválečných dějin.

V úterý 27. září navštívila Ústav pro studium totalitních režimů skupina doktorandů oborů historie a politologie z univerzity v německém Řezně. Naši historici s německými studenty hovořili o politice paměti.

Přesně rok po jmenování Reinharda Heydricha zastupujícím říšským protektorem v Čechách a na Moravě – 27. září 1942 – informoval denní tisk o nařízení Kurta Daluega, kterým byla rozpuštěna Česká pravoslavná církev.

Když koncem srpna nepřijel Josef Mašín (90) do Lošan na otevření Památníku tří odbojů, musel tak pomyslně „památník“ přijet za ním. Stalo se včera 27. září v belgickém Bruselu ve spojitosti s akcí Zbraněmi proti komunismu.

Kniha Revize politických procesů a rehabilitace jejich obětí v komunistickém Československu je bezesporu důležitým informačním pomocníkem při náhledu a hodnocení politických procesů v Československu v polovině minulého století.

Obvodní soud pro Prahu 1 se po 56 letech vrátil k akci „Vlasatci“ a rozhodl, že jedna z jejích obětí byla nezákonně zbavena osobní svobody a vyslovil její účast na soudní rehabilitaci podle zákona č. 119/1990 Sb.