U příležitosti oslav státního svátku se ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna zúčastnil shromáždění k uctění památky státníka Antonína Švehly, který patřil k takzvaným pěti mužům 28. října.

V roce 1942 odsouhlasil Reinhard Heydrich vytvoření vojenského prostoru SS jižně od Prahy. Cvičiště se posléze rozrostlo do podoby největšího vojenského prostoru v historii českých zemí. U příležitosti 80 let od těchto událostí se koná třídenní odborná konference Cvičiště SS Böhmen.

Hotovo. Streetartisti Ondřej Klíma aka Domino a Michal Filák aka Prorok dokončili mural okolo pomníku Ryszarda Siwiece na stěně bývalé budovy Ústavu pro studium totalitních režimů v Siwiecově ulici v Praze.

Archiv bezpečnostních složek provedl další velkou aktualizaci eBadatelny. Byly do ní přidány digitální reprodukce svazků kontrarozvědného rozpracování (KR-VKR) z fondu Hlavní správa Vojenské kontrarozvědky – svazky.

Ústav pro studium totalitních režimů pokračuje ve své strategii navazování spolupráce s paměťovými institucemi i dalšími spřízněnými organizacemi v Evropě. Tento týden to bylo s běloruskou opozicí.

Torzo budovy Ústavu pro studium totalitních režimů dostalo alespoň o něco přívětivější podobu. Zákoutí kolem pomníku Ryszarda Siwiece zprvu vylepšila nástěnná malba, k dokončení zamýšleného celkového muralu dochází pak v těchto dnech.

Právě dnes 24. října před 80 lety dosáhla pomsta nacistů za atentát na Reinharda Heydricha vrcholu. Během jediného dne nacisti v koncentračním táboře Mauthausen popravili 262 českých vlastenců zapojených do spolupráce s výsadkáři.

Nebyl ani zrádce, ani kolaborant. Byl to voják, který věrně a oddaně sloužil masarykovskému Československu. Uvedl k navrácení generálské hodnosti Janu Syrovému historik Jaroslav Rokoský. Na názor jsme se zeptali i dalších zainteresovaných…

Ve středu 19. října předala ministryně obrany ČR Jana Černochová potomku Jana Syrového osvědčení o vojenské hodnosti a udělených vyznamenáních. Syrový po 75 letech dostal zpět hodnost armádního generála.

V rámci nedávných Dnů české a německé kultury v Drážďanech představily historičky Pavla Plachá a Birgit Sack publikaci Tento dopis si nechte na památku na mě o posledních dopisech Čechoslováků popravených za druhé světové války v Drážďanech.