ROZHOVOR: Prokop Tomek o zpřístupněných svazcích VKR
Archiv bezpečnostních složek provedl nedávno další velkou aktualizaci eBadatelny. Byly do ní přidány digitální reprodukce svazků kontrarozvědného rozpracování (KR-VKR) z fondu Hlavní správa Vojenské kontrarozvědky – svazky. Tyto archiválie byly vedeny k osobám, na které se ve sledovaném období z různých důvodů zaměřovali příslušníci Vojenské kontrarozvědky. V naprosté většině jde o svazky uložené na mikrografických předlohách. Nově je badatelům k dispozici ke studiu 6616 svazků KR-VKR, což obnáší téměř 570 000 skenů. Na to, co měla Vojenská kontrarozvědka na starosti a co v jejích svazcích budou moci badatelé najít, jsme se zeptali historika Ústavu pro studium totalitních režimů Prokopa Tomka:
Čím se, pane Tomku, Vojenská kontrarozvědka v totalitním Československu zabývala a co bylo její hlavní činností?
Vojenská kontrarozvědka měla za úkol v relativně jasně vymezené oblasti ozbrojených sil působit v široké škále zpravodajských a policejních činností. Snažila se odhalovat snahy o špionáž ze zahraničí, působení nežádoucích sil uvnitř armády jak opozičních, tak třeba náboženských nebo pacifistických, ale také chránit utajované skutečnosti, postihovat sabotáže, pokusy o zběhnutí vojáků atd. Její existence byla vyvolána především tím, že ozbrojené síly byly určitým uzavřeným světem.
Působila pouze doma, anebo byla aktivní i v jiných zemích?
Vojenská kontrarozvědka působila převážně na území státu i když se zajímala samozřejmě o cizince, nebo třeba o působení tzv. ideologické diverze, tedy třeba vysílání zahraničního rozhlasu nebo televize, které mohlo nežádoucím způsobem ovlivňovat vojáky. Ovšem třeba na konci čtyřicátých let byla vojenská kontrarozvědka aktivní i například v Rakousku nebo SRN.
Přestože šlo o vojenské záležitosti byla VKR součástí a řízena Státní bezpečností?
Vojenská kontrarozvědka byla od roku 1951 organickou součástí Státní bezpečnosti, od roku 1964 jako její III. správa. Platily v ní všechny předpisy a řády jako v ostatní StB, a to se týká i kategorií a vedení svazků kontrarozvědného rozpracování i tajných spolupracovníků. Samozřejmě, vzhledem k zvláštnímu světu armády, vykazovala určité nepřehlédnutelné rozdíly.
Kdy skončila její činnost a co, podle vás, v nově zpřístupněných svazcích budeme moci najít?
Až v roce 1990 se vrátila znovu do armády. Její materiály pak byly řadu let těžko přístupné, a to se začalo měnit až koncem devadesátých let. Svazky, o kterých se bavíme, pocházejí ze šedesátých až osmdesátých let. Jedná se o svazky kontrarozvědného rozpracování, to znamená o svazky lidí, kteří byli vojenskou kontrarozvědkou skrytě sledováni a v některých případech i postiženi. Je to velký objem materiálu a pravděpodobně tam najdou nějaké informace o sobě lidé, kteří se dostali v době vojenské služby do střetu s VKR.
Děkujeme za rozhovor.
Připravil MARTIN VACEK
