Vědecká rada Ústavu pro studium totalitních režimů je poradním orgánem jejího ředitele, její nové složení bylo zveřejněno v červenci, členům jsme proto položili tři stejné otázky. Tentokrát na ně odpovídají Sławomir Cenckiewicz, Antonie Doležalová a Jerguš Sivoš.

Tabulkou Poslední adresy jsme ve čtvrtek 1. prosince ve Zlíně připomněli památku protinacistického a protikomunistického odbojáře Štěpána Hovorky, který byl zastřelen 1. prosince 1949 po zátahu Státní bezpečnosti.

Senát v minulém týdnu volil nové členy do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Znovu do ní zvolil Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu a bývalou diplomatku Moniku MacDonagh Pajerovou.

Badatel František Stárek Čuňas dnes 1. prosince slaví narozeniny. V plné síle dosáhl sedmdesátky a neslábnoucím životním elánem a vitalitou dokazuje, že u něj je to fakt jenom číslo. Přejeme vše nejlepší a také hodně sil do dalších let.

Ústav pro studium totalitních režimů pokračuje v obnovování v minulosti přerušených kontaktů s paměťovými institucemi především v okolních zemích. Včera náš Ústav navštívilo vedení slovenského Ústavu pamäti národa.

V rámci mezinárodního projektu Poslední adresa připomeneme památku protinacistického a protikomunistického odbojáře Štěpána Hovorky umístěním pamětní tabulky na domě ve Zlíně, kde žil. Byl zastřelen 1. prosince 1949 během zátahu Státní bezpečnosti.

Včera 27. listopadu před 70 lety vynesl Státní soud rozsudky nad 14 obviněnými v proces s vedením takzvaného protistátního spikleneckého centra. Shledal je vinnými a jedenáct z nich odsoudil k trestu smrti.

Hlavním tématem třetího čísla revue Paměť a dějiny v roce 2022 je zinscenovaný politický proces s Rudolfem Slánským a třinácti spoluobžalovanými, který proběhl před sedmdesáti lety. Časopis je k dostání ve vybraných knihkupectvích nebo na kosmas.cz.

Ústav pro studium totalitních režimů shromažďuje na speciálních webových stránkách již několik let rozhovory s pamětníky vězněnými v Gulagu. Spuštění další fáze projektu byl osobně přítomen Dr. Andrij Kohut, ředitel ukrajinského Archivu bezpečnostní služby SBU.

Kolektivní monografie Fakta a lži o komunismu, kterou sestavil historik Ladislav Kudrna a přispěli do ní i další renomovaní odborníci, je odpovědí na snahu části historiků mladší generace upravit pohled na dobu komunismu tak, aby se líbil i Čechům, kteří se s režimem KSČ ochotně svezli.