ZPRÁVA: Senát zvolil nové tři členy Rady ÚSTR
Senát v minulém týdnu volil nové členy do Rady Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR). Znovu zvolil jeho iniciátora a někdejšího místopředsedu horní komory za ODS Jiřího Lišku, nově pak historika Jiřího Miholu, který byl poslancem a místopředsedou KDU-ČSL. Třetí místo v Radě ÚSTR získala ve druhém kole tajné volby bývalá diplomatka a studentská vůdkyně z roku 1989 Monika MacDonagh Pajerová. Senátoři jim dali přednost před historikem Petrem Blažkem a místopředsedou České archivní společnosti Davidem Valůškem.
Liška dostal v prvním kole tajných voleb 45 ze 69 hlasů senátorů, Mihola 40 hlasů. Pro MacDonagh Pajerovou hlasovalo v prvním kole 32 senátorů, pro Blažka 29 členů horní parlamentní komory. Ve druhém kole obdržel Blažek jen 18 hlasů a jeho soupeřka 43 hlasy. Valůšek vypadl v prvním kole, když obdržel pouze 21 hlasů.
JIŘÍ LIŠKA: „Ústavem prochází plíživý relativismus, tedy tendence a snahy relativizovat komunistickou minulost.“
Jiří Liška v kandidátské řeči mimo jiné připomenul, že komunističtí a sociálnědemokratičtí poslanci se snažili zabránit vzniku Ústavu pro studium totalitních režimů, který v uplynulých letech procházel krizí a přišel o své sídlo. „Z budovy, která dlouhá léta Ústavu sloužila, se stalo torzo, které je zakryté plachtami a čeká na to, až bude moci být zbouráno. Tím se výrazně oslabilo působení Ústavu nejen dovnitř, protože řada projektů, které v ÚSTR jsou, jsou týmové a historici nemají možnost společně pracovat, ale i navenek, kdy je omezená komunikace s veřejností. A druhou nešťastnou částí činnosti Ústavu v posledních letech bylo to, že, jak dnes říká nový ředitel docent Kudrna, a já s tím naprosto souhlasím, že Ústavem prochází plíživý relativismus, tedy tendence a snahy relativizovat komunistickou minulost. A to si myslím, že je velmi nebezpečné.“ Jiří Liška rovněž kolegy senátory požádal o pomoc se získáním nového sídla pro Ústav pro studium totalitních režimů.
JIŘÍ MIHOLA: „Každá totalita je říše zla. Nemá cenu se zabývat, jestli je to menší, nebo větší zlo.“
Na pokusy relativizovat nedávnou historii poukázal ve svém nominačním projevu také historik Jiří Mihola, který je nyní vedoucím katedry historie Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity v Brně. „Já s relativizací zásadně nesouhlasím. I proto chci pracovat v Radě ÚSTR. A myslím, že o komunismu a komunistické totalitě se brilantně vyjádřil už dříve americký prezident Reagan, když řekl: Komunismus je říše zla. V jedné větě bylo shrnuto všechno. Já si to dovolím parafrázovat: Každá totalita je říše zla. Nemá cenu se zabývat, jestli je to menší, nebo větší zlo. Prostě totalita, nesvoboda či potírání lidských práv jsou říše zla. A žádná země na světě není definitivně imunní vůči nástupu totality nebo nějakého autoritativního režimu. I proto tady má své místo Ústav pro studium totalitních režimů, aby platilo to okřídlené Historia magistra vitae, abychom se z té historie opravdu poučili.“ Mihola by také proto chtěl posílit osvětovou a vzdělávací činnost ústavu.
MONIKA MACDONAGH PAJEROVÁ: „Máme novou šanci uvést tuto instituci znovu v život. Myslím, že ji potřebujeme víc než kdy jindy.“
Podobný záměr má i poslední zvolená členka Rady ÚSTR Monika MacDonagh Pajerová, někdejší mluvčí Ministerstva zahraničí ČR a kulturní atašé v Paříži, která nyní vyučuje v pražském centru New York University. Chtěla by rozšířit povědomí o novodobé historii v regionech. „Měli jsme štěstí, že před 15 lety jste vy, v Senátu, a také tehdejší vláda rozhodli, že i v České republice, tak jako v Polsku nebo na Slovensku, potřebujeme shromáždit na jednom místě archivy Státní bezpečnosti, komunistické strany, Veřejné bezpečnosti, pohraniční stráže a dalších složek represivního režimu. A že také my potřebujeme nějakou paměťovou instituci, která bude vysvětlovat dalším generacím, až my už tady nebudeme, proč nacismus a komunismus nebyly dobré režimy. A tak vznikl ÚSTR. Ten také kopíroval vývoj v Senátu. Ve chvíli, kdy v Senátu byla většina z ČSSD, byl Ústav téměř zničen. Bylo mu právě pět let. Myslím, že právě teď, po 10 letech, máme novou šanci uvést tuto instituci znovu v život. Myslím, že ji potřebujeme víc než kdy jindy. Když jezdím po školách po České republice, zjišťuji, že děti a mladí lidé se o naši historii zajímají, ale že toho vlastně málo vědí. Respektive pro nás, kteří jsme tu dobu zažili, je překvapivé, jak málo toho vlastně vědí.“
Rada Ústavu má celkem sedm členů. Čtyři jsou nominováni občanskými sdruženími, dva členy Senát volí na návrh Sněmovny a jednoho na návrh prezidenta republiky. Zvolením nových členů skončil mandát dosavadnímu místopředsedovi Rady ÚSTR Mgr. Jiřímu Junkovi a členu Karlu Černému. Radní Jiří Liška svůj mandát obhájil. Rada Ústavu pro studium totalitních režimů se v novém složení poprvé sejde v úterý 20. prosince 2022.
Ve volbě v Senátu neuspěli místopředseda České archivní společnosti David Valůšek a historik Petr Blažek
Připravil MARTIN VACEK
