Aktuality — archiv

Více než tři desítky let po pádu komunistického režimu začal 25. dubna 2023 proces s někdejším federálním ministrem vnitra Vratislavem Vajnarem (92). Čelí obžalobě pro zvlášť závažné zneužití pravomoci veřejného činitele v letech 1983-1988.

Pátý měsíc v roce přináší v české, potažmo československé historii řadu významných dat, která si díky těm, k nimž se vážou, zaslouží neustále připomínat. V prvním týdnu měsíce si v roce 2023 připomínají kulatiny či půlkulatiny následující oběti nacistického a komunistického totalitního režimu.

O roli Ústavu pro studium totalitních režimů v paměťové politice ČR, ale i o legislativě, sídlu ÚSTR a dalších možné spolupráci jednalo dnes vedení ÚSTR s ministrem pro legislativu a předsedou legislativní rady vlády Michalem Šalomounem.

Jak fungoval v Československu sport po válce – a s přispěním ozbrojených složek – předkládá ve svém článku Z počátků sportu Sboru národní bezpečnosti v aktuálním vydání revue Paměť a dějiny historik Milan Bárta.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů v úterý 25. dubna jednalo s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou o návrhu na sníženích starobních důchodů prominentů bývalého režimu.

Vedení Ústavu pro studium totalitních režimů se v minulém týdnu účastnilo třídenního Kongresu národní paměti, konaného polským Institutem národní paměti na Národním stadionu PGE ve Varšavě.

V tuzemských médiích se v uplynulých dnech celoplošně objevila a komunikuje nepřesná informace o personální situaci v oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů. Vedení ÚSTR chce touto cestou uvést tyto mylné informace na pravou míru.

Senátoři se na 10. schůzi Senátu ve středu 19. dubna  zabývali i situací v Ústavu pro studium totalitních režimů. Odhlasovali výzvu vládě, aby vyřešila problémy se sídlem ústavu.

S cílem napravit historickou křivdu vzniká při Úřadu vlády expertní skupina k Ďáblickému hřbitovu. Je složená z odborníků, historiků a zástupců veřejných institucí, včetně zástupců z Ústavu pro studium totalitních režimů.

Stěžejními materiály aktuálního vydání odborného časopisu Securitas Imperii 41 jsou tři studie od historiků z Polska, Maďarska a Česka. Pavel Žáček se zabývá případem Karla Köchera, československého komunistického agenta působícího v USA.