Projekt Čechoslováci v Gulagu obdržel Cenu Rudolfa Medka

Zástupci týmu z projektu Čechoslováci v Gulagu přebírají Cenu Rudolfa Medka za rok 2023. Vpravo druhý oceněný – překladatel Jakub Šedivý.

(2. 10. 2023) – Tým historiků Ústavu pro studium totalitních režimů, který pracuje na projektu Čechoslováci v Gulagu, byl oceněn Cenou Rudolfa Medka za rok 2023. „Cenu pro rok 2023 získal výzkumný tým projektu Čechoslováci v Gulagu působící v rámci Ústavu pro studium totalitních režimů, a to za systematickou dokumentaci osudů občanů Československa, kteří se stali obětí perzekuce sovětského totalitního státu, a za příkladnou popularizaci tématu v České republice i v zahraničí,“ zní doslovné zdůvodnění pro udělení ceny. Vedle týmu historiků Ústavu pro studium totalitních režimů získal letošní cenu také překladatel Jakub Šedivý.

Cena Rudolfa Medka si klade za cíl ocenit badatele, spisovatele, nakladatele, filmové tvůrce, novináře a další odborníky z oblasti vědy a kultury, zabývající se česko-ruskými (československo-sovětskými) vztahy ve 20. století, výzkumem vývojových tendencí a klíčových okamžiků východoevropských a středoevropských zemí v daném období a podporou a rozvojem demokracie. Letos se udělovala již popatnácté v řadě a od roku 2008 ji udělovaly Nadační fond angažovaných nestraníků a Slovanská knihovna. Od roku 2015 se stal partnerem Slovanské knihovny pro udílení ceny spolek Ruská tradice. Cena nese ve svém názvu jméno českého básníka, prozaika, dramatika, vojáka a čelného představitele prvního československého odboje Rudolfa Medka (1890–1940).

V rámci projektu Čechoslováci v Gulagu vedou jeho pracovníci rozhovory s pamětníky i pozůstalými obětí sovětských represí. Během uplynulých 15 let získali desítky rozhovorů, ale i množství dokumentů, fotografií či rukopisných vzpomínek z rodinných archivů, které zpracovávají nejen formou studií, článků či knih, ale i online na stejnojmenném webovém portálu a na sociálních platformách Facebook, Instagram a X (dříve Twitter). Jejich výzkum se zaměřuje současně na tuzemské i zahraniční archivy. Od roku 2011 probíhá rovněž v archivech bývalých sovětských bezpečnostních služeb v postsovětských zemích. Zejména na Ukrajině se již podařilo získat statisíce stran dokumentů dotýkajících se Československa, zvláště osobní spisy obětí represí. Ve spolupráci se zahraničními partnery jsou zároveň lokalizována a dokumentována místa paměti represí (věznice, pracovní tábory, masové hroby, vězeňské hřbitovy apod.).