Martina Kantová se v OOV zaměří na inovativní metody výuky

(18. 9. 2023) – Kolem oddělení občanského vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů bylo v uplynulých měsících rušno. Po odvolání vedoucího oddělení podali nakonec výpověď téměř všichni jeho pracovníci. Nový vedoucí oddělení David Zámek na otázku ohledně budování zcela nového pracovního týmu pro náš web nedávno řekl: „My jsme je už nahradili! Vyhlásili jsme otevřená výběrová řízení, kam se nám přihlásilo několik desítek odborníků, a z těch jsme vybrali sedm. Až mi bylo líto, kolik kvalitních zájemců jsme museli nakonec odmítnout. Za mě musím říci, že tým, který se podařil vytvořit v rekordním čase, je skvělý.“ Jednou ze sedmi nových posil oddělení občanského vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů je také Mgr. Martina Kantová.

Paní magistro, do výběrového řízení na pozici v oddělení vzdělávání Ústavu pro studium totalitních režimů se přihlásilo na pět desítek uchazečů. Co, podle vás, rozhodlo, že jste uspěla a byla přijata?

Mohu se domnívat, že roli sehrála má zkušenost na poli vzdělávání. Jako pedagog, lektor a metodik pracuji dlouhodobě jak se žáky a učiteli, tak s paměťovými institucemi. Nadto aktivně podporuji implementaci inovativních metod do výuky v oblasti společenskovědních oborů a historie.

Oddělení vzdělávání aktuálně tvoří sedm pracovníků různého zaměření. Jak jste si s novými kolegy sedli?

Sešli jsme se jako tým, myslím, velmi vydařeně, kolegové a kolegyně jsou velmi inspirativní a plní zkušeností. Už teď se zdařile propojujeme a postupně skládáme naše přednosti tak, abychom vytvořili produktivní celek.

Myslíte si, že znalost dějin přibližně sto let zpátky, je u současné české populace, potažmo u mladé generace, obecně na dobré úrovni?

Co se týká všeobecného historického přehledu naší populace, potvrzuje řada průběžných výzkumů, že máme v této oblasti ještě značné mezery. V posledních letech se nejčastěji potkávám se žáky, učiteli a pracovníky paměťových institucí – u učitelů a zaměstnanců paměťových institucí vnímám znalost moderních dějin na dobré úrovni, zatímco u žáků se to různí. Osobně jsem se zatím setkala spíše s větším přehledem a zájmem o historii u gymnazistů. Bylo by hezké, kdyby se tyto rozdíly mezi gymnazisty a žáky základních škol setřely.

Kde vidíte příčiny takového stavu?

Jak si sami učitelé dlouhodobě stěžují, je hodně obsahu, který mají žákům během školního roku předat, a i když by se rádi jednotlivým tématům věnovali více, nezbývá čas. Příčinami tak mohou být právě nahuštěný obsah RVP, ale rovněž nedostatečná motivace ze strany učitelů. Obecně roli učitelů vnímám u žáků a studentů jako zásadní.

Problematika vzdělávání je téma, které se řeší vlastně neustále. Jaký způsob a metodu vzdělávání zastáváte vy?

Já osobně jsem příznivcem inovativních metod. Máme-li se přizpůsobit dnešní době, dnešním studentům, a v mnoha školách se o to opravdu snaží, bylo by jistě přínosné podat pomocnou ruku školám a učitelům, kteří v současnosti stále více zapojují do výuky nejen inovativní metody – například využívají badatelskou nebo projektovou výuku, výrazněji aktivizují studenty apod. –, ale zapojují i informační technologie. Ty nabízejí studentům práci v různých aplikacích, pracují s virtuální realitou a elektronickými zdroji.

Takže cestou ke vzdělání by vlastně mělo být ono klasické – škola hrou?

Z průzkumů u žáků vyplývá, že mají rádi praktické věci, výuku, při které se něco děje, oblíbené jsou různé typy her, projekty, jež motivují výsledným produktem, pokusy a u starších pak náročnější badatelská výuka. V nástrojích pro tento typ výuky, kde lze propojit dějiny se společenskými vědami, by jak učitelé, tak žáci našli velkou oporu pro praktikovanou mezioborovou výuku podporující žádoucí kritické myšlení.

A jak může být v tomto směru nápomocen právě Ústav pro studium totalitních režimů?

Věřím, že by učitelé ocenili nejen nějaké aplikace, ale také třeba tematické databáze, metodiku nebo i samotné pracovní listy s konkrétní tematikou, které by jim usnadnili náročnější přípravu pro zmiňované typy výuky. Bohaté materiály Ústavu pro studium totalitních režimů zpracované do vhodné podoby a podporující způsoby výuky, které jsem uvedla, by byly nepochybně velkou podporou pro studenty.

Bude to v nadcházejícím období právě to, na čem budete v oddělení občanského vzdělávání pracovat?

Máme v oddělení spoustu myšlenek a nápadů, které jsou teď zapracovávány do koncepce, proto nemohu být konkrétní, ale věřím, že budeme inovativní i kreativní zároveň. Vzhledem k tomu, že já jsem stále v aktivním kontaktu se žáky a studenty, bude se má působnost orientovat, předpokládám, tímto směrem.