ANKETA: Tři otázky pro vědeckou radu potřetí
V polovině července představil ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů docent Ladislav Kudrna členy své nové vědecké rady. Do jedenáctičlenného sboru si zvolil historiky, politology i další zástupce společensko-vědních disciplín z Česka i zahraničí. Rada je poradním orgánem, nemá žádné přímé pravomoci, její členové se vyjadřují například k plánům badatelské a ediční činnosti instituce. Všem z rady jsme položili tři stejné otázky. Nyní nabízíme odpovědi dalších členů rady.
1. Když jste dostal od nového ředitele Ladislava Kudrny nabídku do vědecké rady, co všechno jste zvažoval, než jste ji přijal?
2. Jak vy, osobně, vidíte současnou pozici a roli Ústavu pro studium totalitních režimů v české společnosti mezi paměťovými institucemi? A kde byste ji rád viděl za čtyři roky?
3. Čím si myslíte, že přispějete k posílení prestiže a významu ÚSTR? Co řediteli Kudrnovi, potažmo celé instituci, dokážete nabídnout?
DR. HAB. SŁAWOMIR CENCKIEWICZ
1. Ústav pro studium totalitních režimů znám již mnoho let. Přednášel jsem v Praze, díky ÚSTR jsem v Česku vydal knihu o Anne Walentynoviczové. Miluji Čechy a Česko. Navíc jsem blízkým přítelem doktora Jana Cholínského. Když se na mě obrátil docent Kudrna s nabídkou stát se součástí vědecké rady, neváhal jsem. Cítím se tím poctěný, vidím to jaké velké privilegium být členem takové rady.
2. Ústav pro studium totalitních režimů jsem vnímal především prostřednictvím publikací, které vydával, a které jsem považoval za důležité a velmi cenné. Osobně si myslím, že ještě stále víme velmi málo o proměně komunistického režimu, o procesech, které začaly v roce 1989, o politické roli Moskvy a KGB v rámci těchto změn. Rád bych se proto ze své pozice podílel především na tom, aby se prohloubily vztahy s polským Ústavem paměti národa, a to jak ve vědecké sféře, tak vzdělávaní. Prohloubení naší spolupráce by vedlo k možnosti lépe reflektovat rozdíly a podobnosti v transformačních procesech v roce 1989 v Československu a Polsku.
3. Za nejdůležitější považuji prohlubování spolupráce. Je potřebné přibližovat zkušenosti s totalitou a totalitní ideologií jak v Polsku, tak i v ostatních zemích střední a východní Evropy. Polsko-česká spolupráce by mohla být příkladem i pro ostatní, hlavně nyní v době ruské agrese. Evropská unie musí pochopit náš strach z nového moskevského imperialismu v sovětské a ruské verzi.
.
.
DOC. PHDR. ING. ANTONIE DOLEŽALOVÁ PH.D.
1. Upřímně se přiznám, že když jsem dostala od nového ředitele Ladislava Kudrny nabídku do vědecké rady, zvažovala jsem nejprve špatnou pověst Ústavu, a to ze všech možných úhlů pohledu. Současně jsem ale dávala volný průchod svým idealistickým úvahám o potřebnosti takového pracoviště. Můj idealismus převážil i díky ujištění pana ředitele, že budeme nikoliv do počtu a do vitríny, ale že našim názorům hodlá naslouchat.
2. Současnou pozici Ústavu ve veřejném prostoru nevidím moc pozitivně. ÚSTR je v něm sice téměř permanentně přítomný, ale obvykle v negativním světle. Takže: za čtyři roky by měl stále být ve veřejném prostoru, ale na trajektorii k respektované instituci vyhledávané pro své know-how. A to pro mě znamená, že bude vysoce specializovaným archivním, vědeckým i popularizačním pracovištěm, a všechny tyto tři větve budou mířit k vysoké úrovni v domácím i mezinárodním měřítku. To podle mého názoru nejde jinak, než že Ústav bude organizovat významné mezinárodní konference, vstupovat do prestižních mezinárodních výzkumných projektů a diskusních platforem, jeho členové budou publikovat v prestižních mezinárodních časopisech a zároveň vydávat domácí popularizační a edukační materiály, a Archív bude otevřená a přátelská instituce.
3. Za svou misi v Ústavu považuji tuhle trajektorii podpořit a také ji částečně i nově nastavit. Pokud bych se o místo ucházela ve výběrovém řízení, ve svém motivačním dopise bych určitě zdůraznila široké spektrum mezinárodních kontaktů a zkušeností s organizováním mezinárodních konferencí, a také svou expertizu v ekonomických aspektech totalitních režimů stejně jako v české (československé) historiografii dvacátého století. Ale předpokládám, že přesně kvůli tomu mi pan ředitel místo ve své vědecké radě nabídl. Moje konkrétní návrhy budou tedy určitě v těchto intencích: vzít ve výzkumu Ústavu do úvahy rovinu hospodářských a intelektuálních dějin a nově nastavit vědeckou agendu i způsob její realizace, a začít budovat specializovanou knihovnu s jasným zaměřením na období 1939-1989. Taková knihovna tady chybí a zviditelnila by Ústav na mapě výzkumných pracovišť okamžitě, a přilákala by i externí badatele. O tom, že dějiny jsou jenom jedny, a proto jedině holistický přístup k nim může vést k naplnění poslání Ústavu, se asi rozepisovat nemusím.
JERGUŠ SIVOŠ, PH.D.
1. Ladislava Kudrnu respektuji jako odborníka na výzkum nedemokratických režimů, osobně ho znám léta z mnoha vědeckých a osvětových akcí a z působení v redakční radě časopisu Securitas Imperii. Nominaci do vědecké rady jsem vnímal i jako ocenění mé odborné práce a možnost zprostředkovat nabyté vědomosti a zkušenosti. S potěšením jsem ji proto přijal.
2. ÚSTR je výjimečná paměťová instituce, založená speciálně na výzkum nedemokratické minulosti a se zaměřením na politickou represi či její oběti. Instituce tohoto typu by měla v první řadě zkoumat to, jakých zločinů se stát na svých vlastních občanech dopustil. Ne každá paměťová instituce má zájem zkoumat taková nepopulární témata, jelikož vyžadují náročný výzkum a v nejednom případě se zveřejněné výstupy střetávají i s negativními reakcemi. Za čtyři roky bych rád viděl posun především v dokumentaci a zveřejňování aktérů politické represe.
3. Od roku 2003 jsem působil v Ústavu pamäti národa (ÚPN) jako zaměstnanec zařazený na více pozicích a zkoumal jsem různé problematiky – od zpřístupňování dokumentů, přes výzkum táborů nucené práce, organizační a personální rekonstrukci útvarů Státní bezpečnosti na Slovensku, redakční činnost, až po pozici ředitele Kanceláře a mluvčího. Od června 2022 jsem členem a současně předsedou Správní rady ÚPN. Nabídnout teda mohu své široké odborné vědomosti, pracovní zkušenosti, ale i kontakty na slovenské odborníky.
.
Připravil MARTIN VACEK
