Aktuality — archiv

Jičínská synagoga a Baševi, o. p. s. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů pořádají výstavu s názvem Židé v Gulagu, která je pro veřejnost otevřena od 1. července do 15. září 2017.

Společně s Centrem současného umění DOX srdečně zveme na diskuzní večer Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání, který proběhne v DOXu, ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin. Hosty diskuze budou Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK, Petr Klíma z Pěstuj prostor, z.s., Barbora Vacková z Ústavu populačních studií FSS a Katedry občanské výchovy PedF MU a Čeněk Pýcha z ÚSTR. Diskuzi pořádáme v rámci letní školy pro učitele dějepisu Paměť, město, krajina.

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijel do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. 21. srpna 2017 se v Knihovně Václava Havla konala debata se Zorjanem Popaďjukem, moderoval Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

V pondělí 21. srpna 2017 uplynulo 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra se zúčastnil pietního aktu k uctění památky obětí invaze, který se tradičně konal před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Poté společně s bývalým ukrajinským disidentem Zorjanem Popaďjukem, ministrem zahraniční Lubomírem Zaorálkem a ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem položili kytice k pamětní desce studentky ČVUT Marie Charouskové, kterou na Klárově zastřelil sovětský voják.

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby, divadelní a taneční představení.

V úvodu schůze Senátu PČR 19. července 2017, na níž měla být projednána Výroční zpráva ÚSTR a ABS za rok 2016 (odevzdaná do Senátu už v březnu), vystoupil senátor Tomáš Grulich s prohlášením, že „jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR.“ Vedení ÚSTR se proti tomu ohradilo, neboť žádné takové nejasnosti nepanují a do mediálního prostoru se dostala dezinformace. V tomto příspěvku si můžete přečíst podrobnosti.

Ústav pro studium totalitních režimů, Post Bellum, o.p.s., České centrum Vídeň a Green Belt Center společně připravili německou verzi výstavy Ještě jsme ve válce, která byla 7. července 2017 otevřena v Green Belt Center ve Windhaag bei Freistadt. Expozice vycházející ze stejnojmenné komiksové knihy, která v roce 2012 získala cenu Muriel, potrvá až do 30. srpna 2017.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Pivovarem Chříč a Propolis z.s. připravily další uvedení putovní verze výstavy Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, která bude v prostorách Pivovaru Chříč k vidění až do 3. září 2017.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady. Vytvoření rozsáhlých zakázaných a hraničních pásem znamenalo další selekci lidí a jejich nucené vysídlování. Lidé žijící v pohraničí byli konfrontováni s faktem, že z přirozených mezistátních hranic se rychle staly hranice nepřátelské.