Aktuality — archiv

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby, divadelní a taneční představení.

V úvodu schůze Senátu PČR 19. července 2017, na níž měla být projednána Výroční zpráva ÚSTR a ABS za rok 2016 (odevzdaná do Senátu už v březnu), vystoupil senátor Tomáš Grulich s prohlášením, že „jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR.“ Vedení ÚSTR se proti tomu ohradilo, neboť žádné takové nejasnosti nepanují a do mediálního prostoru se dostala dezinformace. V tomto příspěvku si můžete přečíst podrobnosti.

Ústav pro studium totalitních režimů, Post Bellum, o.p.s., České centrum Vídeň a Green Belt Center společně připravili německou verzi výstavy Ještě jsme ve válce, která byla 7. července 2017 otevřena v Green Belt Center ve Windhaag bei Freistadt. Expozice vycházející ze stejnojmenné komiksové knihy, která v roce 2012 získala cenu Muriel, potrvá až do 30. srpna 2017.

Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Pivovarem Chříč a Propolis z.s. připravily další uvedení putovní verze výstavy Rozkulačeno! Půlstoletí perzekuce selského stavu, která bude v prostorách Pivovaru Chříč k vidění až do 3. září 2017.

Československé státní hranice a jejich ostraha sehrávaly ve druhé polovině 20. století významnou roli ve vývoji pohraničních regionů. Zásadní politické, sociální i národnostní změny v prvních poválečných letech se nejvýrazněji projevily právě tady. Vytvoření rozsáhlých zakázaných a hraničních pásem znamenalo další selekci lidí a jejich nucené vysídlování. Lidé žijící v pohraničí byli konfrontováni s faktem, že z přirozených mezistátních hranic se rychle staly hranice nepřátelské.

U příležitosti Mezinárodního dne archivů 8. června 2017 se zájemci při komentovaných prohlídkách mohli podívat na jindy nepřístupná místa a zažít i jistá překvapení. Hlavním motivem byly tentokrát osudy účastníků III. odboje. K podrobnostem o této akci jsme přidali nové fotografie.

Poslední červnový víkend patřil vzpomínce na československé parašutisty ze skupiny Silver A i uctění památky obyvatel obce Ležáky. Tuto osadu na Chrudimsku 24. června 1942 nacisté vyvraždili a srovnali se zemí v odplatě za spolupráci právě s parašutistickou skupinou Silver A, jejímž úkolem bylo mimo jiné zajistit rádiové spojení s Londýnem. Jedním ze stanovišť vysílačky Libuše byly i Ležáky. Obou pietních shromáždění se zúčastnil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu Poslední adresa, jehož českou verzi spustil ÚSTR na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví v Praze na Hradčanech. Dříve tu bydlel student Veleslav Wahl, jehož komunisté popravili v roce 1950.

Zveme vás na XXVII. ročník semináře pro učitele dějepisu a občanské výchovy, historiky a archiváře Česko-slovenské vztahy a Slovensko-české vzťahy, tentokrát na téma Člověk a moc – politický vývoj a jeho dopad na nálady a chování obyvatelstva. Třídenní zasedání se uskuteční 16. – 18. srpna 2017 v prostorách Technické univerzity v Liberci.