Aktuality — archiv

U příležitosti Mezinárodního dne archivů 8. června 2017 se zájemci při komentovaných prohlídkách mohli podívat na jindy nepřístupná místa a zažít i jistá překvapení. Hlavním motivem byly tentokrát osudy účastníků III. odboje. K podrobnostem o této akci jsme přidali nové fotografie.

Poslední červnový víkend patřil vzpomínce na československé parašutisty ze skupiny Silver A i uctění památky obyvatel obce Ležáky. Tuto osadu na Chrudimsku 24. června 1942 nacisté vyvraždili a srovnali se zemí v odplatě za spolupráci právě s parašutistickou skupinou Silver A, jejímž úkolem bylo mimo jiné zajistit rádiové spojení s Londýnem. Jedním ze stanovišť vysílačky Libuše byly i Ležáky. Obou pietních shromáždění se zúčastnil ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra.

Označit dům, v němž naposledy bydlel člověk, který zemřel vinou komunistických represí – to je smyslem unikátního projektu Poslední adresa, jehož českou verzi spustil ÚSTR na Den politických vězňů – v úterý 27. června 2017. Mezi prvními objekty, jejichž majitelé souhlasili s umístěním pamětní tabulky, je rezidence švédského velvyslanectví v Praze na Hradčanech. Dříve tu bydlel student Veleslav Wahl, jehož komunisté popravili v roce 1950.

Zveme vás na XXVII. ročník semináře pro učitele dějepisu a občanské výchovy, historiky a archiváře Česko-slovenské vztahy a Slovensko-české vzťahy, tentokrát na téma Člověk a moc – politický vývoj a jeho dopad na nálady a chování obyvatelstva. Třídenní zasedání se uskuteční 16. – 18. srpna 2017 v prostorách Technické univerzity v Liberci. 

Hrdinství československých parašutistů, kteří zaútočili na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, si 18. června 2017 připomněl spolu s ostatními také ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra. Před 75 lety, po několika hodinách obléhání, zemřeli v kryptě nebo na empoře a kůru chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici Josef Valčík, Adolf Opálka, Josef Bublík, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Gabčík a Jan Kubiš.

Jde o výbor z relací uložených v archivu České redakce Vatikánského rozhlasu z let 1950–1958, které se vztahují ke změně politického systému v Československu po únoru 1948. V té době vzrostl význam Vatikánského rozhlasu, který do Československa přinášel informace o proměně společenského systému, omezování náboženské svobody a naopak vyvracel dezinformace komunistické propagandy a v neposlední řadě posílal věřícím ve vlasti slova naděje a útěchy.

Od 13. června 2017 každý uživatel internetu může vidět, co přesně měly v náplni práce hlavní útvary komunistického ministerstva vnitra, a to doslova den po dni. Unikátní webová aplikace Archivu bezpečnostních složek zpřehledňuje i konkrétní oblasti, za které odpovídali nejdůležitější estébáci. Ke stejnému datu Archiv bezpečnostních složek zároveň významně doplnil eBadatelnu: dřívější půlmilion skenů se nově rozšířil na počet přesahující tři miliony – a co je hlavní, přibyly zejména Svazky kontrarozvědného rozpracování (KR-MV).

Ústav pro studium totalitních režimů a Parlamentní knihovna zvou na seminář Nechanice 1947: Selská jízda, agrární strana a třetí republika, který proběhne ve čtvrtek 22. června 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických). Seminář se bude věnovat okolnostem kolem zákazu Selské jízdy v Nechanicích v létě 1947 a důsledkům, které Nechanická aféra zanechala v životě vesnické společnosti ve zbývajících měsících třetí republiky i v poúnorové době při prosazování kolektivizace venkova. Hostem semináře bude pamětnice Růžena Jampílková, dcera někdejšího praporečníka Bradáčova sboru Selských jízd. Moderují a přednáší historici Ústavu pro studium totalitních režimů Jaroslav Rokoský a Jiří Urban.

Ústav pro studium totalitních režimů a Parlamentní knihovna zvou na diskusi 30 let od soudního procesu s Jazzovou sekcí, která se uskuteční ve středu 14. června 2017 od 17 hodin v Informačním středisku Poslanecké sněmovny, Malostranské nám. 6/18, Praha 1 (v podloubí paláce Smiřických).

Ve věku 77 let zemřel v pátek 2. června Jaroslav Kořán, jeden ze zakladatelů Občanského fóra, překladatel a bývalý pražský primátor. V roce 2009 vydal ÚSTR knihu Občanské fórum, den první. Vznik Občanského fóra v dokumentech a fotografiích, na jejíž přípravě se Jaroslav Kořán významně podílel.