Ústav pro studium totalitních režimů pořádá konferenci Historiography of Central European Communism Reconsidered: Patterns of Interpretation and Writing Strategies, která proběhne ve dnech 21.–22. září 2017 v Praze.

ÚSTR vyhlašuje dne 11. 9. 2017 výběrové řízení na obsazení pracovního místa vedoucího Oddělení informatiky. Bližší informace najdete zde.

V Praze 6. 9. 2017 – Už více než dva týdny s úžasem sledujeme smršť v médiích a na sociálních sítích, která se spustila na naši historičku Muriel Blaive. Stanovisko k tomuto případu čtěte zde.

Jičínská synagoga a Baševi, o. p. s. ve spolupráci s Ústavem pro studium totalitních režimů pořádají výstavu s názvem Židé v Gulagu, která je pro veřejnost otevřena od 1. července do 15. září 2017.

Společně s Centrem současného umění DOX srdečně zveme na diskuzní večer Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání, který proběhne v DOXu, ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin. Hosty diskuze budou Richard Biegel z Ústavu pro dějiny umění FF UK, Petr Klíma z Pěstuj prostor, z.s., Barbora Vacková z Ústavu populačních studií FSS a Katedry občanské výchovy PedF MU a Čeněk Pýcha z ÚSTR. Diskuzi pořádáme v rámci letní školy pro učitele dějepisu Paměť, město, krajina.

Na pozvání Ústavu pro studium totalitních režimů přijel do České republiky bývalý ukrajinský disident Zorjan Popaďjuk, který byl za svou činnost a protesty proti invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v srpnu 1968 odsouzen a strávil celkem 13 let v sovětských pracovních táborech a dva roky ve vyhnanství. 21. srpna 2017 se v Knihovně Václava Havla konala debata se Zorjanem Popaďjukem, moderoval Adam Hradilek z Ústavu pro studium totalitních režimů.

V pondělí 21. srpna 2017 uplynulo 49 let od vpádu vojsk Varšavské smlouvy do Československa. Ředitel ÚSTR Zdeněk Hazdra se zúčastnil pietního aktu k uctění památky obětí invaze, který se tradičně konal před budovou Českého rozhlasu ve Vinohradské ulici. Poté společně s bývalým ukrajinským disidentem Zorjanem Popaďjukem, ministrem zahraniční Lubomírem Zaorálkem a ukrajinským velvyslancem Jevhenem Perebyjnisem položili kytice k pamětní desce studentky ČVUT Marie Charouskové, kterou na Klárově zastřelil sovětský voják.

Ve svých vzpomínkách se Helena Frischerová věnuje letům 1937–1947, jež strávila jako jedna z obětí „Velkého teroru“ v táborech sovětského gulagu. Popisuje nejen každodenní krutou táborovou realitu, ale i projevy přátelství, solidarity mezi vězni a pokusy vést kulturní život i za ostnatým drátem.

Druhé číslo letošního ročníku revue Paměť a dějiny se věnuje válečnému období. Z článků čísla lze vyzdvihnout zejména studii Pavly Plaché Múzy v Ravensbrücku. V ženském koncentračním táboře Ravensbrück byly zakázány jakékoli kulturní aktivity. Přesto zde kultura žila – v ilegalitě. Tajně vznikaly verše, kresby, divadelní a taneční představení.

V úvodu schůze Senátu PČR 19. července 2017, na níž měla být projednána Výroční zpráva ÚSTR a ABS za rok 2016 (odevzdaná do Senátu už v březnu), vystoupil senátor Tomáš Grulich s prohlášením, že „jsou určité nejasnosti kolem investic na rekonstrukci budovy ÚSTR.“ Vedení ÚSTR se proti tomu ohradilo, neboť žádné takové nejasnosti nepanují a do mediálního prostoru se dostala dezinformace. V tomto příspěvku si můžete přečíst podrobnosti.