Aktuality — archiv

Ve spolupráci s Národním muzeem jsme uspořádali prezentaci knih Živé pochodně v sovětském bloku a Památník Jana Palacha ve Všetatech, které proběhla v historické budově Národního muzea v úterý 25. února 2020.

Ústav pro studium totalitních režimů, Archiv bezpečnostních složek a Státní archivní služba Ukrajiny podepsaly 4. února 2020 smlouvu, jíž se zavazují ke vzájemné spolupráci při oboustranném zajištění přístupu k archivním dokumentům či společném výzkumu.

Ve spolupráci s nakladatelstvím Argo a Knihovnou Václava Havla zveme na prezentaci knihy Petra Placáka Křesťanský zápas o českou věc, která proběhne ve čtvrtek 6. února 2020 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.

Přednášky o Čechoslovácích v Gulagu v Nymburce či ve Vysokém Mýtě, výstava malíře a vězně Gulagu Vladimíra Levory v Klatovech a další akce připomenou oběti sovětského represivního režimu. Podívejte se na jejich přehled.

Aktuální číslo připomíná méně známé téma: během politických procesů 50. let skončilo za mřížemi mnoho architektů, inženýrů, památkářů a techniků, většinou špičkových a zkušených specialistů. Ve věznicích pro ně vznikly tzv. technické ústavy, kde tito novodobí „otroci s inženýrským diplomem“ projektovali sídla národních výborů, sorelové kulturní domy, pětiletková sídliště či exkluzivní letovisko na Orlíku pro komunistické pohlaváry. Série článků a rozhovorů odkrývá souvislosti tohoto fenoménu, který se komunistickému režimu podařilo před veřejností téměř dokonale utajit.

Ústav pro studium totalitních režimů společně s Památníkem Terezín a Plzeňskou filharmonií zvou na vzpomínkovou akci k 75. výročí popravy Zdeňka Bořka-Dohalského, který pod krycími jmény „Halík“ či „Bedrník“ působil v rámci podzemních organizací demokratické rezistence. Vzpomínka se koná 6. února 2020 od 13:30 v Malé pevnosti v Terezíně.

V úterý 18. února v 18 hodin proběhl v Kasárnách Karlín komponovaný diskusní večer s názvem Obrazy doby po sametu.

Kniha rekonstruuje každodenní jazyk obyčejného komunisty, zkoumá jeho myšlenkový svět, jak se vyvíjel tváří v tvář politickým změnám. V ohnisku práce je pět ústředních motivů komunistické obrazotvornosti: Dějiny, Strana, Národ, Nepřítel a Čas. Autor dochází k závěru, že prostí komunisté nebyli netečnou masou, nýbrž aktivními hybateli dění s bohatými formami politických postojů. Dějiny komunismu, jeho vzestupů a pádů, mohou v tomto pojetí sloužit jako vodítko k pochopení toho, jak fungují ideologie v soudobém světě.

V knihovně Václava Štecha ve Slaném se při své desáté repríze představí výstava Nemohli jsme mlčet. Lidé Charty 77, která zobrazuje některé z mluvčích Charty 77 na fotografiích ze sledovacích akcí StB.

V rámci XIV. ročníku mezinárodního festivalu proti totalitě, zlu a násilí, pro paměť národa Mene Tekel jsme uspořádali diskuzi Orwellovské ministerstvo pravdy? Československá justice 50. let, která proběhla v pátek 28. února 2020 v Knihovně Václava Havla, Ostrovní 13, Praha 1.